S využitím čidel napojených na síť IoT je možné sledovat, ale i ovládat leccos: hlídat kvalitu ovzduší a meteorologické jevy, mapovat spotřebu vody včetně odhalení podezření na únik při poruše (a v takovém případě hned uzavřít přívod), na dálku ovládat vnitřní klima v budovách jako jsou školy či veřejná knihovna, proměnlivým dopravním značením automaticky reagovat na aktuální vývoj situace na silnici, hlídat zdravotní stav seniorů, kteří nemají nikoho nablízku…

Nabízejí se však i rozsáhlejší celky: třeba chytrá kancelář starosty kombinující více podobných prvků dohromady nebo dokonce autonomní kemp, jehož provozování se po většinu času obejde bez přítomnosti obsluhy. Pilotní projekty se rozběhly v oblasti Jesenicka a Čistecka na Rakovnicku – a to záměrně v této části kraje: mají názorně ukázat starostům odjinud, že co je možné v tomto regionu, nepatřícím k těm nejrozvinutějším, by se o to snáz mohlo stát skutečností i u nich.

Soutěž Chytrá města pro budoucnost 2019, zaměřenou za zavádění inovací a technologických vychytávek na úrovni radnic či krajů – prostě samospráv – pořádá Smart City Innovations Institut pod záštitou ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí ČR a Asociace krajů ČR. Letos se rozdávaly ceny 17 národním projektům, jež získaly nejlepší hodnocení mezi více než půl stovkou nominovaných. Ocenění se dočkaly i projekty inteligentních měst z Polska a na Slovensku.

Z ocenění konkrétních projektů vyplynul nepřehlédnutelný trend: nyní už nejde o zavádění inovací jen v rámci nadšení pro technologie. Důraz je kladen i na jejich přínos: konkrétní efekt v podobě prokázané úspory. Ať už jde o peníze, nebo o lidskou práci (což ostatně má úzkou spojitost).