Najít na svém těle černého pasažéra po procházce v přírodě rozhodně nepotěší. Způsobů, jak se klíštěti vyhnout, je celá řada; co se však týká klíšťové encefalitidy, nejúčinnější zbraní je očkování, vysvětluje Dana Šalamunová, tisková mluvčí Krajské hygienické stanice Středočeského kraje. „Právě v této chvíli je pro něj nejvhodnější doba, tedy chvíle, než nastane čas letních dovolených a dětských táborů,“ vysvětlila.

Hygienici dále doporučují zvolit při cestách do přírody vhodné oblečení a obuv. „Ideálně dlouhé rukávy a dlouhé světlé kalhoty, na kterých jsou klíšťata dobře vidět, uzavřenou obuv, případně nohavice zastrčte do ponožek. Velmi vhodná je aplikace repelentů proti klíšťatům, a to především na boty, ponožky, kalhoty, případně i na kůži,“ uvedla Dana Šalamunová. A také omezit pohyb v travnatých či křovinatých porostech. Přednost byste podle hygieniků měli dát zpevněným cestám, kromě toho si nelehat a nesedat do trávy.

Po návratu z přírody byste se měli zkontrolovat, zda na sobě nenajdete klíště. Ideální je asistence druhé osoby. „Klíšťata se nejčastěji přisávají v podkolenních jamkách, podpaží, za ušima, na hlavě ve vlasech, v tříslech a v intimních partiích. Obdobnou prohlídku je třeba provést i následující ráno,“ řekla Dana Šalamunová.

Největší sekvoje v České republice rostou v Ratměřicích.
Největší sekvoje v České republice rostou v Ratměřicích

Vysoká aktivita klíšťat ale není v dubnu ničím neobvyklým. Jak vysvětluje Tomáš Vráblík, biometeorolog Českého hydrometeorologického ústavu, v dubnu narůstá přirozená aktivita klíšťat. Dalšími důvody jsou příznivé teploty. „Současné sucho není nijak výrazně limitujícím faktorem,“ podotkl.

Aktivitu klíšťat aktuální počasí koriguje jen do jisté míry. „Nejvýraznější nárůst přirozené aktivity je na jaře v dubnu, po většinu května a června vrcholí a poté relativně rychle klesá, od srpna do října je již výrazně nižší a poměrně vyrovnaná s mírným nárůstem na začátku podzimu,“ vysvětluje.

Klíště, ostatně jako jiní živočichové, podle něj nemá rádo extrémy. „Aktivitu snižují nízké i velmi vysoké teploty, extrémní sucho i velké vlhko. Pro výslednou hodnotu aktivity je rozhodující kombinace teploty, vlhkosti vzduchu, srážek i vlhkosti svrchní vrstvy půdy a také konkrétní část roku,“ podotýká.

Výrazné snížení aktivity klíšťat by podle něj mohly snížit mimořádné meteorologické změny, jako vydatné vícedenní deště, silné ochlazení nebo naopak extrémně nízkou vlhkost vzduchu.

Ilustrační foto.
Vylepšit středočeské silnice má dvě stě milionů od státu

KLÍŠŤATA A RŮZNÁ PROSTŘEDÍ

Nejvhodnější prostředí pro klíště:

- listnaté a smíšené lesy, zejména s bylinným či keřovým patrem
- porosty na okrajích vodních toků
- parky, zahrady, neudržované pastviny

Méně vhodná prostředí:
- jehličnaté lesy, zejména pokud jsou bez podrostu
- kamenité, skalnaté prostředí bez výraznější vegetace

Zcela nevhodné biotopy:
- zemědělské kultury
- osluněná, výrazně suchá a holá místa
- rašeliniště a trvale podmáčený terén

CO JE AKTIVITA KLÍŠŤAT?

Jedná se o matematickým způsobem vyjádřený podíl aktivních klíšťat. Tedy těch, co jsou připravena k napadení hostitele, na celkové populaci klíšťat v dané lokalitě. Čím je tedy vyšší stupeň aktivity, tím více klíšťat „číhá“ na svého hostitele a tím je také vyšší pravděpodobnost onemocnění některou z nemocí přenášených klíšťaty, především lymeskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou.

Uveďme jednoduchý, čistě hypotetický příklad - bude-li na nějakém místě třeba 10 klíšťat na 10 metrů čtverečních a na jiném místě 50, tak při nejvyšším stupni aktivity, předpokládejme třeba aktivitu 90 procent populace, bude v prvním případě 9 a ve druhém 45 aktivních jedinců na 10 metrů čtverečních.

PŘEDPOVĚĎ AKTIVITY KLÍŠŤAT

Český hydrometeorologický ústav proto v dubnu zahajuje vydávání předpovědi aktivity klíšťat, jejíž výsledky jsou pravidelně prezentovány na portálu ČHMÚ a v mobilní aplikaci ČHMÚ. Veřejnosti byly výsledky předpovědi poskytnuty poprvé v roce 2007; od té doby proběhlo několik úprav programu a změn škály předpovídaných hodnot aktivity, která je nyní desetistupňová.

V současnosti ji Český hydrometeorologický ústav vydává dvakrát týdne. V pondělí na zbývající dny týdne a ve čtvrtek na „rozšířený“ víkend, tedy na pátek až pondělí; k dispozici je vždy ve 14 hodin. Ve většině případů je prezentována pro každý den jedna hodnota, kterou je možno považovat za průměr pro Českou republiku, proto může být v jednotlivých regionech nebo lokalitách v závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách o jeden stupeň vyšší nebo nižší. V ojedinělých synoptických situacích (přechod výrazné fronty apod.) bývá předpověď na některý z dnů regionalizována dle větších územních celků, například pro Čechy a Moravu.

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

Požár bioskládky, ilustrační foto
Kvůli suchu platí krajská omezení pro parní mašiny i řidiče aut