ON-LINE reportáž o koronaviru najdete ZDE

To, že v sobě sbírání, česání a trhání bude situace proti začátku sezony odlišná, potvrzuje jednatel společnosti Lupofyt v Chrášťanech na Rakovnicku Jaroslav Mikoláš, který je předsedou Regionální agrární komory Středočeského kraje. A to nejen kvůli potřebě vyšších počtů brigádníků než na startu sezony. S vývojem nákazové situace už mnozí z těch, kteří pomáhali v uplynulých týdnech, ani nebudou k dispozici.

„V současné sobě se většinu prací podařilo zajistit i díky tomu, že částečně neběžel průmysl a se zemědělci spolupracovaly některé pracovní agentury,“ řekl Mikoláš Deníku. S tím, že pomohli třeba i lidé z restaurací nebo studenti.

Podle informací Deníku z některých zemědělských podniků však na farmách bylo třeba počítat s tím, že tentokrát dorazili „jiní“ pracovníci než v minulých letech – a to nejen z hlediska představ o odměně za práci. Byli to také lidé s odlišnými zkušenostmi a návyky. Třeba na některých chmelnicích provozovatelé příchozích sil využívají jen při práci na zemi; zavěšování vodicích drátků z plošiny na traktoru se snažili zajišťovat s pomocí vlastních pracovníků.

Realita mnohé zaskočí

Sklizeň se neshoduje s představou o procházce na zdravém vzduchu, jak si ji může malovat městský člověk, který přes plot viděl práci na zahrádce a jeho představy o oboru končí matným povědomím, ze snad prarodiče, nebo dokonce jejich rodiče, měli hospodářství. Přesvědčili se o tom třeba lidé, kteří zkusili brigádničit na polích s chřestem: chce to cvik, který člověk nezíská za dvě hodiny, ale spíš tak za dva dny.

Z hlediska pěstitelů je problém, že poté, co se se zaučili, mnozí brigádníci odcházejí; dospívají k závěru, že ohnutá záda nejsou tím, co by jim učarovalo. A moc nepomáhá ani zavedení hodinové mzdy pro začátečníky, protože při jinak běžném odměňování v úkolu by si moc nevydělali. I když se snaží.

Ochotných a šikovných rukou bude přitom potřeba stále více: přijde čas jahod, jarní cibule, třešní, hrachu… až po sklizeň v sadech a na chmelnicích. S tím vším tradičně pomáhali cizinci. „Bojím se, jak to bude pokračovat dál, když se opět rozjíždí průmysl, obnovují činnost pohostinství a studenti se zvolna začínají vracet do škol,“ připouští Mikoláš. Jablka ostatně někde zůstala na stromech už loni.

Možnosti se rýsují

Oblíbený samosběr je sice zajímavá možnost, avšak stačit rozhodně nebude. A laický předpoklad, že pomohou nezaměstnaní, když se teď všude mluví o očekávaném větším propouštění, podle zemědělců neplatí. Mezi Čechy o tuhle práci valný zájem není – a těch, kteří dorazí, pak den ode dne ubývá. Že to tak skutečně chodí, potvrdila Deníku i ředitelka úřadu středočeské agrární komory Petra Novotná.

Nějaké nabídky však jsou podle ní i nyní: zemědělským podnikům třeba rozesílala kontakty na dvě agentury, jež se ozvaly s tím, že mají volné pracovníky, kteří běžně dělají na stavbách. O možných opatřeních se podle Mikolášových slov také jedná na úrovni ministerstva zemědělství.

Brigádníci v zemědělství

- Byť se některým Ukrajincům, kteří ve středních Čechách pomáhali už před koronavirovou krizí, podařilo zajistit prodloužení víz, citelně chybí tradiční jarní příliv sezonních pracovníků ze zahraničí – zvlášť právě z Ukrajiny, ale také z Bulharska a Rumunska

- Chybějící cizince zčásti při jarních pracích nahradili čeští brigádníci, u nichž však byla problémem častá obměna pracovníků s potřebou zaučovat stále nové lidi – a vzhledem k výpadku tradičních pomocníků, kteří už práci znají, u některých part i s kvalitou; jen snaha nestačí

- Hledat řešení se snaží ministerstvo zemědělství i Agrární komora ČR – jedná se o možnosti přesunu brigádníků ze zahraničí (že to jde, ukazují zprávy o transportech sezonních sil do Německa speciálními letadly); je známo, že pro zemědělství v celé republice chybí až pět tisíc pracovníků

- Konkrétní opatření budou pro příští měsíce nezbytná – a je nutné udělat maximum pro získání brigádníků: zelináři, ovocnáři ani sklizeň chmele se bez jejich práce neobejdou

Zdroj: Jaroslav Mikoláš, předseda regionální agrární komory Středočeského kraje