Dlužno podotknout, že její snaha o nápovědu se minula účinkem; vůbec nebyla potřebná. Své znalosti školáci představili na výbornou.

Přístavba za čtvrt miliardy

Cílem návštěvy ministryně však nebylo omrknout, jak školákům sviští konverzace v cizí řeči. Na pozvání hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) se především přijela podívat, jak pokročila stavba nové části Základní školy v Rudné, kde vznikají nová tělocvična, jídelna, kabinety i prostory pro výuku. To vše je nyní ještě staveništěm, avšak od září už má sloužit svému účelu.

Jde o obrovskou akci: přístavba vyjde na téměř čtvrt miliardy korun. Z toho 153 milionů poskytl stát prostřednictvím ministerstva školství, bezmála 11 miliony přispěl kraj ze svého infrastrukturního fondu – a 55 milionů obstaralo město jako zřizovatel. Investice do základní školy nevídaných rozměrů má umožnit rozšířit kapacitu školy, již podle slov ředitele Pavla Kasala nyní navštěvuje 782 žáků – a míst je třeba mnohem víc. Škola, stavěná nadvakrát v letech 2001 a 2005, rychle stoupajícímu počtu dětí nestačí. Do budoucna by se do školních objektů v Rudné mohlo vejít až tisíc žáků – ve 36 třídách, aby v každém ročníku mohly být čtyři.

„Byla to nutnost,“ řekl Deníku k nyní budovanému rozšíření školy náměstek hejtmanky Gabriel Kovács (ANO) – tentokrát však ne z pohledu své pozice na hejtmanství, ale jako místní zastupitel. Před třemi lety dokonce děti, jež mohou být přijaty jako žáci, bylo nutno losovat. „Bydlí tu hodně Pražáků, kteří stále mají trvalé bydliště v Praze – nejdou tedy za nimi peníze z daňových výnosů,“ připomněla hejtmanka Jermanové problém, který je aktuální i v řadě dalších lokalit středních Čech.

Nejde však jen o učebny. Ředitel školy Kasal si jako nadšený florbalový trenér nemůže vynachválit budoucí tělocvičnu koncipovanou jako multifunkční sportovní hala – velmi se ale těší i na novou jídelnu. Ta současná má kapacitu 90 míst – a tak žáci musejí obědvat na deset směn. Navíc se rozšíří možnosti poskytovat prostory k setkávání důchodců či spolků.

Zájemci o učení prý vymřeli

Ředitel Kasal však nezůstal jen u slov o tom, jak teď bude všechno skvělé, růžové a v pohodě. Vyslovil obavu, aby v budoucnu měl kdo učit. „Školství je klinicky mrtvé,“ obrátil se k ministryni právě uprostřed budoucí tělocvičny. Když šéfka státních financí reagovala slovy o zvyšování učitelských platů, ředitel školy opáčil, že 24 tisíc hrubého pro začínajícího učitele zde není hlavním argumentem.

Problém shrnul do tří slov: „Učitelé nejsou na trhu.“ Když on vystudoval kantořinu, šel učit on i jeho spolužáci. Až na jednoho, který je nyní na obecním úřadu, dodnes ve školství zůstávají. Po roce 1989 se začala situace měnit – a v současnosti se postaví před tabuli prý třeba jen pět procent absolventů…

Pozvání na ministerstvo

S žáky ze 4. B se ministryně ve středu viděla poprvé – zřejmě však nikoli naposled. Když jí žáci předvedli, jak oni pracují ve školních lavicích, pozvala je na oplátku k návštěvě Prahy, aby jim zase ona ukázala, jak pracuje v ministerském křesle a hlídá státní kasu. Kolik nul mají cifry, o nichž je při tom řeč, se sice dostatečně názorně osvětlit nepodařilo; to přesahuje představivost i řady dospělých – působení v čele resortu financí však Schillerová dětem připodobnila zcela srozumitelně: musí řešit, že „každý něco chce“ – přičemž všem se vyhovět nedá. „Vám také rodiče nekoupí všechno, co byste chtěli,“ naznačila, že se státními penězi je to vlastně tak trochu jako v rodině. Samozřejmě, ve větším rozměru.

Deníku následně odpověděla na otázku, jak mají postupovat představitelé obcí a měst, kteří by také rádi získali od státu vysokou podporu na výstavbu či rozšiřování budov škol či školek: sledovat dotační programy. „Ty vypisují ministerstva financí i školství – a bude také ministerstvo pro místní rozvoj. Tedy sledovat – a být připraven,“ poradila starostům.

Středočeská hejtmanka doplnila, že doporučuje využít také krajský infrastrukturní fond, v němž je pro letošní rok k dispozici 110 milionů korun. „Poprvé o dotace z něho mohou požádat i menší obce do tří tisíc obyvatel, a to nejen na školní budovy, ale i na sportovní infrastrukturu, tedy například na výstavbu tělocvičen,“ upozornila Jermanová.