Ale: jedlo se tak kdysi opravdu? Skutečně bývaly – alespoň v lidovém prostředí – základem stravy polévky a kaše a maso představovalo spíš sváteční výjimkou, jak se dnes traduje? Jak a proč se to změnilo? A kdy zahájily vítězné tažení dnes tolik populární uzeniny?

Hledat odpovědi se zájemci mohou vypravit do Oblastního muzea Praha-východ v Arnoldinovském domě v Brandýse nad Labem. Po nucené pauze, kterou přinesla opatření proti šíření koronaviru, si tam zájemci mohou přijít prohlédnout výstavu nazvanou Jídlo deseti staletí. Přístupná by měla být do 13. září.

Zaměřuje se na zajímavosti týkající se stravování lidí žijících ve středočeském regionu od nepaměti po současnost; snaží se mapovat jídelní zvyklosti lidí již od 10. století. Což je ještě hodně dávno třeba před érou Karla IV.: jde o období knížat, života svatého Václava či svatého Vojtěcha nebo z dějepisu dobře známého masakru spojeného s vyvražděním Libice. A postupuje až k dnešní době napěchovaných lednic a mrazáků, což neznaly ještě naše prababičky; s uchováváním potravin a jejich konzervací si musely poradit jinak.

Právě hostinou, již měl podle tradice vycházející z legend před bezmála jedenácti staletími uspořádat Boleslav I. zvaný Ukrutný před zavražděním svého staršího bratra knížete Václava, k čemuž podle historických zkoumání mohlo v sousední (Staré) Boleslavi dojít nejspíš 28. září patrně v roce 935, výstava začíná.

Zabývá se pak zemědělstvím období středověku včetně tehdejších technických novinek, k nimž patřil třeba vodní mlýn. Přibližuje pak postupné změny jídelníčku, které se zejména v období renesance šířily z prostřední aristokratických dvorů, okouzlených tehdy u nás novými druhy koření a „pochoutkami vla(š)skými“: stravovacími podněty z Itálie včetně tvrdých sýrů, pestré palety paštik, cukrovinek a konzumace subtropického ovoce, dobovými mravokárci často proklínanými.

Nechybí však ani představení období pádu: strádání během třicetileté války či hladomoru na sklonku vláky Marie Terezie vyvolaného tuhými a dlouhými zimami i neúměrně velkým množstvím srážek; právě z té doby pocházejí základy pozdějšího rozšíření pěstování brambor. Výstava však nekončí minulostí; jejím tématem je i strava současnosti.

Někomu se dostane i překvapivého poučení, připomněl předseda výboru středočeského zastupitelstva pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Zdeněk Štefek (KSČM), jenž návštěvu výstavy o jídle v tomto krajském muzeu doporučuje. Zaujalo ho, jak si mladá generace vyhraje třeba s ručním mlýnkem na strouhanku, kde si lze zpracování starých rohlíků vyzkoušet – přičemž pro leckoho je novinkou, jak taková strouhaná houska vlastně vzniká. Jedním dechem však Štefek oceňuje také množství interaktivních prvků a příležitostí ke hře, které pocházejí přímo z dílny pracovníků muzea.