Svateb, jež se během loňského roku uskutečnily v celém Středočeském kraji, zaznamenal Český statistický úřad 5631. Proti předloňsku to bylo o 1241 sňatků méně než v roce 2019 – což podle slov Pavla Hájka z krajské správy statistického úřadu představuje meziroční úbytek bezmála o pětinu; o 18,1 procenta. Ještě výraznější pokles zájmu o své služby, než by napovídala tato čísla, však zaznamenaly třeba půjčovny svatebních šatů. Obřady, které se uskutečnily, byly totiž s ohledem na koronavirová omezení často skromnější než obvykle: bez davů pozvaných i větších hostin.
I podle statistických tabulek však rok 2020 svatbám nepřál (jakkoli nabídl hned několik dat s pozoruhodnou číselnou řadou, přímo vybízejících k dlouhodobému plánování termínu). Počet sňatků byl nejnižší od roku 2015, připomněl Hájek. A ještě výraznější propad nepřišel jen díky navyšování počtu obyvatel kraje: „V přepočtu na tisíc obyvatel to bylo dokonce nejméně od roku 1960, odkdy jsou za Středočeský kraj tyto údaje k dispozici.“
Konkrétně tento přepočet dosáhl hodnoty 4,044, jež je v mezikrajském srovnání druhá nejnižší po Královéhradeckém kraji (4,039). Tyhle přepočty nicméně nenabízejí takové rozdíly, které by laikovi výrazně padly do oka: nejvyšší hodnoty přepočtené sňatečnosti vykázaly kraje Moravskoslezský (4,508) a Jihomoravský (4,415). Nejvíce sňatků v přepočtu na tisíc obyvatel loni statistici zaznamenali v okresech Mělník, Příbram a Kolín; naopak nejméně na Praze-východ, Berounsku a Rakovnicku.
Rozvedeno bylo loni ve středních Čechách 3209 manželství, což je proti předloňsku o 172 méně (o 5,1 procenta). Při přepočtu na tisíc obyvatel – s hodnotou 2,30 – však tentokrát Středočeši celorepublikovému srovnání vévodí. A v tomto případě už se mezikrajské rozdíly jeví jako patrnější, jestliže nejnižší hrubou míru rozvodovosti vykazují Kraj Vysočina (1,75) a Zlínský kraj (1,78). „Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázaly okresy Praha-východ, Kolín a Mladá Boleslav, nejméně okresy Rakovník, Benešov a Kutná Hora,“ konstatoval Hájek.
Většina miminek byli jedináčci
Dětí se ve středních Čechách loni narodilo 14 437. Je to o 399 méně (o 2,7 procenta) než předloni. Přepočtem na tisíc obyvatel se střední Čechy dostaly na šestou příčku v rámci srovnání 14 krajů. Jako prozatím prvorozený jedináček vstoupilo do života rodin 46,3 procenta miminek; druhorozených dětí bylo 39,0 procenta a třetích či dalších v pořadí 14,7 procenta.
Podíl dětí narozených mimo manželství se proti předloňsku nezměnil: jedná se o 46,8 procenta. Stále také platí, že středočeská hodnota je pod celorepublikovým průměrem (48,5 procenta); mezi kraji je pátou nejnižší. Nejvíce dětí se narodilo mimo manželství v krajích Ústeckém (62,8 procenta) a Karlovarském (62,7); nejméně pak v Praze (40,5), krajích Zlínském (43,1) a Jihomoravském (43,9),“ nabízí Hájek srovnání.
V rámci středních Čech byly na špici okresy Mělník (53,3 procenta), Rakovník (50,8) a Kolín (50,1). Nejnižší podíl vykázaly Praha-západ (40,1) a Praha-východ (40,6) – zároveň šlo o třetí a pátou nejnižší hodnotu při srovnání všech 76 okresů v republice – přičemž následovaly Berounsko (46,68) a Nymbursko (46,69).
Rodinné změny ve středních Čechách v roce 2020
| Region | Sňatky | Rozvody | Narozené děti |
| Benešovsko | 410 (4,1) | 200 (2,0) | 945 (9,5) |
| Berounsko | 362 (3,8) | 215 (2,2) | 1024 (10,7) |
| Kladensko | 673 (4,0) | 361 (2,2) | 1648 (9,9) |
| Kolínsko | 429 (4,2) | 267 (2,6) | 1080 (10,5) |
| Kutnohorsko | 306 (4,0) | 161 (2,1) | 766 (10,1) |
| Mělnicko | 477 (4,3) | 269 (2,5) | 1150 (10,5) |
| Mladoboleslavsko | 523 (4,0) | 329 (2,5) | 1396 (10,7) |
| Nymbursko | 415 (4,1) | 223 (2,2) | 1043 (10,3) |
| Praha-východ | 706 (3,8) | 486 (2,6) | 2032 (10,8) |
| Praha-západ | 626 (4,2) | 329 (2,2) | 1688 (11,2) |
| Příbramsko | 485 (4,2) | 258 (2,2) | 1116 (9,7) |
| Rakovnicko | 219 (3,9) | 111 (2,0) | 549 (9,9) |
| Středočeský kraj | 5631 (4,0) | 3209 (2,3) | 14 437 (10,4) |
Zdroj: Český statistický úřad; v závorkách přepočty na tisíc obyvatel
