Ti často hovořili o tom, kde se vlastně děti učí novým věcem. "Vzdělávání se často realizuje mimo školu. Musí se změnit kompetence školy, dnes máme jiné cíle než před sto lety. Třeba poslední dva roky děti dopadaly dobře ve znalostech IT dovedností, to se ve škole ale nenaučily," řekl Jan Sýkora.

Posluchače přednášky zajímalo, jak se v inovativních školách žáci vlastně učí. "Učí se v blocích po trojročí, mohou se tak učit i od sebe navzájem. Každý den vypadá jinak, máme dva dny v týdny Montessori. Dítě má také svůj plán, co by mělo zvládnout. O přestávkách se potkávají děti ze všech ročníků, osvědčilo se nám to, nemají potřebu se vytahovat na mladší děti," popsala Jana Hrázská, jak to chodí v jejich škole.

Jan Sýkora hovořil o použití tzv. myšlenkových map, které žákům umožní vytvořit si vnitřní souvislosti v probíraném učivu. "Dítě se ráno rozhoduje, co se bude učit. Když se bude učit matematiku, dá si svoji fotku do matematické části a vezme si myšlenkovou mapu," popsal vyučování.

Dotazy padaly také na personální obsazení, zda je k dispozici učiteli asistent, což Jan Sýkora potvrdil. "Je to benefit, není indikovaný, ale k pomoci učiteli," odpovídal na dotazy publika.

Mluvčí hovořili také o různých pohledech na to, kolik elektroniky je ve třídách potřeba. "Omezujeme technologii, máme zákz mobilů, chceme se vrátit k řemeslu," řekla Jana Hrázská. Jan Sýkora, na druhé straně, hovořil o trendu v USA. "Jsou školy, kde se 50 procent výuky odehrává programově. Počítač dítěti předkládá výzvy designované na míru konkrétního dítěte," vysvětlil.

Z publika padl dotaz na to, zda se děti v těchto školách nesetkávají pouze s dětmi z určité sociální vrstvy, když rodiče musí mít minimálně dostatek peněz na zaplacení školného, tudíž se jedná o specifickou část populace. "Nejsou si podobní sociální vrstvou, ale prioritami, raději oželí jednu dovolenou," odpověděl na dotaz Jan Sýkora.

MAS Lípa pro venkov