Za normálních podmínek se mu lidský organismus dobře brání tím, že mu bývá vystaven. Letos se situace liší tím, že nástup RS viru přišel o týdny dříve a způsobuje vysokou nemocnost v dětské populaci.

„Loňský rok byl ovlivněn lockdownem a děti se nedostávaly do kolektivů. To znamená, že jsme viděli naopak velmi nízký výskyt takovýchto respiračních onemocnění. Co normálně vidíme zejména během pozdních podzimních a zimních měsíců, co se týče viróz, to jsme loni nezažili. A letos registrujeme velký počet takto nemocných dětí už zhruba od poloviny září a v průběhu října,“ konstatuje Mahulena Exnerová, primářka dětského oddělení Nemocnice Hořovice.

Chybí přirozené promoření

Jako příčinu současné situace vidí loňský lockdown, který zabránil přirozenému šíření viru.

„Může to být právě tím, že děti v loňském roce nebyly kontinuálně vystaveny pobytu v kolektivu, kde si mezi sebou běžná onemocnění předávají. Tímto způsobem se přirozeně promoří, což v důsledku imunitu dětí posiluje,“ uvažuje doktorka.

Následek je, že se začínají plnit dětské ambulance a na nemocnice je vyvíjen vedle covidu další tlak.

Ilustrační foto.
Dodávka na D5 narazila do kamionu, pro zraněného řidiče letěl vrtulník

„Nárůst v posledních týdnech registrujeme všude i u praktických lékařů. Je to něco, co v tento okamžik enormně zatěžuje jak ambulantní, tak i nemocniční sektor,“ vysvětluje Exnerová.

Riziková skupina

Konkrétně RS virovou infekcí jsou nejvíce ohroženi novorozenci a malí kojenci. „Virus může postihovat všechny věkové kategorie, nejvíce pak děti pod 12 měsíců věku. Nejrizikovější skupinou jsou ale děti pod tři měsíce věku. Čím jsou starší, tím je virus pro ně méně ohrožující na životě. Obecně se nedá říct, že například děti v osmi měsících nejsou v ohrožení. Nicméně s rostoucím věkem, asi někde od prvního roku, je riziko, že dítě skončí v režimu intenzivní nebo resuscitační péče, podstatně menší než v novorozeneckém či útlém kojeneckém věku. Dále tu jsou děti, které jsou původně nedonošené nebo mají jiné existující onemocnění. Může to například být vrozená srdeční vada, onemocnění dýchacích cest či poruchy imunity. Ty jsou také vystaveny většímu riziku,“ vysvětluje primářka.

V krajních případech dětem hrozí i selhání dýchání. „V nejextrémnější situaci musíme takové dítě napojit na ventilátor,“ říká doktorka s tím, že léčba kyslíkem je v podstatě jedinou dostupnou metodou.

Kdy se vydat k lékaři?

Podle Exnerové by rodiče určitě měli bedlivě sledovat chování dítěte. „I běžná rýma způsobena infekcí tímto virem může být ohrožující, zvláště u malých miminek mohou být příznaky velmi nenápadné. Většinou třeba ani moc nekašlou, mají ucpaný noc, jsou unavené; alarmujícím příznakem také je, že přestávají pít,“ říká Exnerová s tím, že dostatečný přísun tekutin je velmi důležitý. „Ty dětičky nemusí zas tolik jíst, ale pít je pro ně nesmírně důležité.“

Testování na covid-19. Ilustrační foto.
Denní přírůstek klesl pod devět tisíc. Hospitalizovaných je nejvíce za půl roku

Obezřetnější by pak měli být v rodinách s více dětmi. „Větší pozornost se logicky věnuje starším dětem, které mají rýmu, teplotu a kašlou, a novorozenec či malý kojenec je spíše jakoby v klidu. A to je jeden ze způsobů, kdy se může dostat do vážného stavu,“ vysvětluje lékařka.

Děti starší jednoho roku mají vesměs dokončené základní očkování a podle primářky tak i silnější imunitu. K lékaři se tedy nemusí hned spěchat. „To souvisí i s tím, aby děti nebyly vystaveny čekání u lékaře, které může být nyní vzhledem k současné situaci opravdu dlouhé. Určitě tedy doporučuji si s první teplotou či rýmou zkusit poradit doma. Pokud dítě dobře pije a jí, je jinak aktivní a dýchání jej nevyčerpává – není dušné – tak si rodiče mohou troufnout na domácí léčení,“ vysvětluje primářka, která znovu zdůrazňuje, že u podobných infekcí je důležité dodržovat pitný režim.

Prevence

Podstatné je také, aby se rodiče vybavili vhodnými léky, jako jsou čípky a sirupy na teplotu. Případná konzultace či návštěva u registrujícího dětského lékaře je vždy lepší. „Ambulance v nemocnici jsou připravené ve dne v noci, ale je určitě výhodnější nejdříve kontaktovat svého lékaře, protože dítě i jeho rodinu jednoduše zná lépe,“ konstatuje primářka.

Václav Parlásek, který pomohl motorkáři po vážné dopravní nehodě.
Cenu Michala Velíška získal mladík, který zachránil motorkáře po nehodě

Jak situaci napravit není jisté, zřejmě se k normálu dostaneme postupem času. „To je otázka za milion. Určitě v tom bude hrát velkou roli faktor času, během něhož se děti budou muset znovu promořit,“ říká Mahulena Exnerová a dodává, že účinnou prevencí je podpora imunity zdravou stravou, pohybem a dostatkem vitamínů a tekutin.