Pondělí se stalo mezníkem: krajští radní schválili rekonstrukci, která menší pamětní síň změní ve velkou. V jedinou expozici svého druhu v republice. Bude připomínat nejen sociální práci, jíž se dcera legendárního TGM Alice věnovala po většinu svého života, ale také její roli v prvorepublikové společnosti: dokázala zastoupit svou matku v úloze první dámy nově vzniklého státu. Možná už méně je známo, že od roku 1948 žila v exilu – a ve Spojených státech zemřela až v roce 1966; ve věku 87 let.

Dům, ve kterém má památník vzniknout, je s činností slečny Alice úzce spjat. Právě ona ho v roce 1928 nechala postavit nedaleko školy Charlotty Garrigue Masarykové pro místní skupinu Československého červeného kříže. Zaujme jak účelným architektonickým řešením – není ostatně divu, když vnikal v době, kdy objednavatelka řešila četné úpravy staveb i zahrad na Pražském hradě i na lánském zámku s architektem Josipem Plečnikem – tak i svým posláním: dům měl sloužit nejen ke spolkovým účelům, ale vznikla v něm i poradna pro matky s dětmi.

Součástí oslav 170. výročí narození Josefa Lady byl i křest lavičky
Lada má v Hrusicích svou břízu i svou lavičku. Z břízy

Budova, kterou Český červený kříž nabídl ke koupi kvůli nedostatku financí a kraj ji pořídil za dva miliony korun, by k novému účelu měla být upravena díky investici vyčíslené na 10,5 milionu korun. Počítá se s financováním z evropských peněz i s příspěvkem státu; na kraj by podle slov radního pro oblast kultury a památkové péče Karla Horčičky (ČSSD) mělo zůstat doplatit kolem milionu.

Podle jeho slov se nyní nabízí jedinečná příležitost vytvořit důstojný památník významné osobnosti naší historie – a navíc je výhodou dobrá dostupnost lánského Muzea T. G. Masaryka. „Obě muzea blízká si svým tématem by na sebe mohla nádherně navazovat a zlepšovat turistickou nabídku v regionu,“ míní Horčička.

Masarykova dcera Alice se zapsala do historie nejenom jako dcera prvního prezidenta samostatné republiky, která se – třeba na rozdíl od zprvu poněkud rošťáckého bratra Jana – bezvýhradně podřídila otcově autoritě a stala mu neochvějnou oporou v době nemoci své matky a po její smrti. Byla i zakladatelkou a první předsedkyní Československého červeného kříže a s nebývalou intenzitou se věnovala aktivitám v sociální oblasti: od zakládání škol i nemocnic přes otázky zabezpečení dětí a péče o nezaměstnané až po hygienické záležitosti. Na svou dobu velmi moderní byl také přístup ke školení ošetřovatelek a sociálních pracovnic i pracovníků. Proslavila se rovněž svým úsilím o zlepšování postavení žen včetně zajištění jejich vzdělávání.

Ve Vlastivědném muzeu Nymburk je do 31. května k vidění výstava k 20. výročí smrti spisovatele Bohumila Hrabala.
Nymburské muzeum se zvětší. Ukáže pak Muchovy lunety i Hrabalovo auto