Michalik podal na Hermana žalobu, sdělila Deníku mediální poradkyně STAN Kateřina Eliášová. Žalobu o náhradu nemajetkové újmy směřoval právní zástupce Karel Dvořák z pražské advokátní kanceláře Tycová | Dvořák k Okresnímu soudu v Kolíně – podle bydliště žalovaného.

Peníze za prostory pro SIC

S výhradami na Michalikovu adresu vystoupil nynější krajský radní Herman na jednání středočeských zastupitelů 26. srpna. Vyslovil podezření, že Michalik mohl být ve střetu zájmů, když se v roli bývalého radního kraje pro regionální rozvoj a současně člena představenstva Středočeského inovačního centra (SIC) podílel na rozhodování o penězích za pronájem prostor pro někdejší sídlo SIC v Dolních Břežanech. Nikoli kvůli tomu, že tehdy byl (a stále je) i dolnobřežanským starostou, ale vzhledem ke svým majetkovým vztahům i osobním vazbám ženy z jeho okolí na firmu, která prostory inovačnímu centru pronajímala.

Své výtky Herman zopakoval v dokumentu vydaném 17. září pod označením Tisková zpráva klubu zastupitelů ANO 2011. Mimo jiné na Michalikovovu adresu uvádí: „Zamlčel své úzké vazby na společnost Dark Sky s.r.o., které šly peníze za pronájem nemovitosti a kde byla/je jednatelkou švagrová pana Michalika. Stejně tak zapomněl uvést svůj podíl ve společnosti Valour investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s., jež je vlastníkem Dark Sky. Přednedávnem sice své vazby na obě společnosti potvrdil, to ale nic nemění na tom, že miliony korun za pronájem byly z krajského rozpočtu zaplaceny firmám, které ovládal.“

Jedná se o trojici výroků

Michalik se ohradil – a nyní se brání žalobou. Finanční odškodnění za porušení práva na čest a vážnost nežádá, ale domáhá se toho, aby Herman zveřejnil omluvu na svém facebookovém profilu i ve všech médiích, která publikovala buď samotnou tiskovou zprávou, nebo informace o údajích v ní obsažených (včetně středočeských mutací Deníku v tištěné i elektronické podobě). S tím, že když Herman odmítl výzvu k omluvě za zavádějící a nepravdivé informace, je nucen bránit se lžím, které poškozují jak dobré jméno jak jeho samotného, tak hnutí STAN, u soudu.

Nepravdivých je podle Michalikova vyjádření hned několik Hermanových výroků. Konkrétně se ohrazuje proti trojici z nich: „Věslav Michalik jako radní Středočeského kraje s odpovědností za regionální rozvoj prosadil pronájem nemovitostí v Dolních Břežanech spolku Středočeské inovační centrum“, dále „Věslav Michalik zapomněl uvést svůj podíl ve společnosti Valour investiční fond s proměnným základním kapitálem, a. s.“ a konečně „miliony korun za pronájem byly z krajského rozpočtu zaplaceny firmám, které žalobce ovládal“. Nic z toho není podle slov původce žaloby pravda; naopak jde o poškozující lži. Již v září Michalik Deníku sdělil, že se Herman plete jak ve věcných, tak v časových souvislostech.

„Rád bych dodal, že nejsem přisátý na krajský rozpočet, jak se snaží hnutí ANO svými opakovanými nepravdivými výroky přesvědčit veřejnost. Středočeské ANO je zjevně nervózní z mnoha kauz, které postupně vyplouvají na povrch, a cítí, že ve standardním politickém boji mohou jeho politici prohrát,“ uvedl v té souvislosti Michalik. „Někteří jeho členové se proto rozhodli pro taktiku tak blízkou komunistům a estébákům: očernit, zastrašit, lhát donekonečna. Hnutí STAN takovou politiku odmítá, zároveň se chceme takovému jednání bránit,“ prohlásil.

Nezávislý pohled na věc

Herman, který o podání žaloby ví – dozvěděl se to na pátečním setkání šéfů zastupitelských klubů přímo od Michalika (a že se něco takového chystá, mohl tušit už předem ze zaslané předžalobní výzvy) – Deníku řekl, že takový vývoj situace vítá. „My jsme určitě rádi, že se se tím budou zabývat orgány, které se tím budou zabývat,“ řekl Deníku s tím, je dobře, když věci „došly takhle daleko“. „Vše se nezávisle vyjasní,“ konstatoval. „Za tím, že byl VM ve střetu zájmu, si stojím,“ sdělil pak ještě Deníku v zaslané SMS zprávě.

Spory ve středočeské politice? Nic ojedinělého

V minulosti se již žaloby v rámci politického soupeření ve středních Čechách objevily, posléze se však z repertoáru mezistranických půtek v rámci kraje zřejmě vytratily (nebo alespoň informace o nich). Podle všeho i proto, že projednávání věci se nějakou dobu táhlo, stálo čas i peníze – aby pak nakonec soud konstatoval, že veřejně známé osoby činné v politice, byť regionální, prostě musí unést a akceptovat vyšší míru kritiky než jiní občané.

Na aktuální spor mezi Věslavem Michalikem (STAN) a Martinem Hermanem (ANO) však podle advokáta Karla Dvořáka, jenž připravil Michalikovu žalobu, aplikovat zvláštní přístup k ochraně osobnosti osob veřejného zájmu není možné. „Žalobce jednání žalovaného hrubě poškodilo, znevážilo jeho čest, a především snížilo jeho důvěryhodnost v očích veřejnosti. Žalobce je osobou veřejně činnou a nepravdivé osočování jeho osoby má vliv na jeho důvěryhodnost u voličů, což vede k narušení celého demokratického procesu,“ uvádí Dvořák v textu žaloby na Hermana.

Častější se v poslední době nicméně zdají trestní oznámení a podněty podané policii k prošetření různých souvislostí. Nyní jsou z nich zřejmě mediálně nejznámější kauza externistů pracujících pro krajský úřad na základě dohod o provedení práce či o pracovní činnosti, již řeší dokonce Národní centrála proti organizovanému zločinu, či policejní prověřování konkrétní zakázky Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje na opravu vodorovného značení.

Přímo konkrétních osob se také týkalo několik podání. Konstatováním, že se trestný čin nestal, podle dostupných informací skončilo například prověřování počínání právě Hermana (před komunálními volbami v Kolíně nechal roznést letáky kritizující finanční hospodaření města vedeného starostou ze STAN Vítem Rakušanem, avšak neobjednal je za sebe, nýbrž pod smyšleným jménem), aktivního kritika z řad opoziční ODS Michaela Pánka (přišel na kontrolu dokumentů krajské správy silnic, již pak krajský úřad označil jako neoprávněnou, a to v doprovodu expertního poradce z firmy, která se následně ucházela o zakázku na provedení auditu ve správě silnic) nebo hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové z ANO (ke svěřenému služebnímu vozu měla smlouvu umožňující využívání auta i jejím manželem, což se také dělo).

Z minulosti jsou známé i případy prošetřování podezřelé činnosti a pohybu neznámých osob v budově krajského úřadu – šlo o noční vloupání do několika kanceláří – či prověřování vybraných prostor, zda v nich nejsou instalována odposlechová zařízení.