V březnu je podalo vedení kraje poté, co pracovnice výjezdového stanoviště středočeské záchranné služby ve Zdibech na Praze-východ poslala na hejtmanství otevřený dopis upozorňující, že respirátorů i dalších pomůcek je na pracovištích záchranné služby bylo podle ní málo. Vzápětí se tématu emotivně chopil web Náš region – a kauza začala žít intenzivním mediálním životem.

Kvůli podanému trestnímu oznámení, jehož prošetřováním se nyní zabývá pražská policie, čelí intenzivní kritice v médiích i na politické scéně hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

Poděkování patří všem

Po obsáhlé diskusi středočeští zastupitelé téměř jednomyslně odhlasovali usnesení navrhované Martinem Kupkou z opoziční ODS, v němž poděkování za velké nasazení v době nejintenzivnějšího boje s koronavirem vyjadřují všem záchranářům, zdravotníkům, dobrovolníkům i pracovníkům příspěvkových organizací kraje.

O dalším návrhu občanských demokratů, aby kraj uspíšil výplatu odměn slíbených záchranářům vládou, protože není důvod čekat až na to, kdy přijdou slíbené peníze od státu, se nehlasovalo. Náměstek hejtmanky Gabriel Kovács (ANO) slíbil, že příslušné rozhodnutí přijme rada kraje hned, jakmile vláda zveřejní přesná pravidla stanovující, komu co náleží.

Hejtmanka Jermanová ke „kauze záchranářka“

- Jestliže pirátská strana založila na podporu Veroniky Brožové petici, pokud za mnou přijdou, já ji podepíšu; ona je obětí

- Trestní oznámení jsem podala kvůli nepravdivému článku, že záchranáři nemají žádné ochranné pomůcky, čímž vyvolával v regionu paniku; chtěla jsem chránit občany kraje

- Veroniku Brožovou nechci poškodit; jestliže už v březnu avizovala, že od naší záchranky odchází, přeji jí hodně štěstí v práci, ať už půjde kamkoli, i v osobním životě

Zdroj: Jaroslava Pokorná Jermanová, hejtmanka Středočeského kraje

Potřebnou podporu naopak nezískaly další opoziční návrhy Věslava Michalika (STAN) aby se zastupitelstvo od podaného trestního oznámení distancovalo, uložilo hejtmance Jermanové zaslat omluvu záchranářce Veronice Brožové a schválilo pro ni i stotisícové odškodnění. Právě Brožová byla pisatelkou onoho dopisu, který rozruch odstartoval.

Každý zůstal u své pravdy

Debata, již zastupitelé svedli kolem podaného trestního oznámení, k rozuzlení nedospěla. Zástupci ANO setrvali na stanovisku, že proti zveřejnění nepravdivých informací se bylo třeba ohradit – a opakovaně zdůrazňovali, že Náš region neměl pravdu, jestliže napsal, že záchranáři vyrážejí do terénu nechráněni.

To, že ochranné prostředky na záchrance k dispozici byly i v době březnového nedostatku – byť ne v nadbytku – a záchranáře nikdo netlačil k tomu, aby s nimi šetřili, uvedl na jednání zastupitelů nejen radní pro oblast bezpečnosti a zdravotnictví Robert Bezděk (ANO). Potvrdil to i krizový manažer záchranné služby Martin Houdek.

Opozičníci zase trestní oznámení odsuzovali jako krok přinejmenším neprozíravý a aktuální situaci s údajně nepravdivými informacemi vyvolávajícími paniku stejně neřešící. Třeba Vít Rakušan (STAN) se nerozpakoval sáhnout k výrazům jako „selhání“ či „arogance“. A Jan Jakob (TOP 09) dokonce hejtmanku vyzval, aby zvážila svou rezignaci. Odmítla se slovy, že pokud by věřila všemu, co se píše v médiích – k rozhodnutí o pozemcích či o penězích na vzdělávání – mohla by naopak mluvit o podnětu k rezignaci Jakoba na post starosty Roztok u Prahy.

Ovlivnit politiku nebylo v plánu

Samotná záchranářka Brožová v reakci na tiskovou konferenci hejtmanky Jermanové i na další slova, jež následně zazněla v průběhu jednání zastupitelů, odmítla, že by sama o své vůli byla jakkoli zapojena do politických třenic. Zdůraznila, že není členkou řádné strany ani politického hnutí – a s politikou má jako většina lidí společné jen to, že chodí k volbám.

Politický dopadům svého příběhu se však nediví, jestliže se blíží volby. Zdůraznila však, že nejde o její iniciativu. Již dříve uvedla, že napsat otevřený dopis považuje i nadále za správné rozhodnutí. Pomohl podle ní vyřešit problém s nedostatkem ochranných prostředků – byť zpočátku prý hlavně díky dobrovolným dárcům.

Pirátský závěr: velká odvaha

V závěru pondělního zasedání středočeských zastupitelů, což bylo již v noci, vyslovil podporu Brožové předseda Krajského sdružení Středočeský kraj České pirátské strany Jiří Snížek. Využil možnosti občanů kraje vystoupit na jednání k tomu, aby ocenil, jakou odvahu projevila veřejnou výzvou k dodání ochranných prostředků, a zdůraznil, že její reakci považuje za adekvátní.

Ohradil se současně proti tomu, když o tom, že záchranáři ochranné prostředky k dispozici měli, hovořili jak ředitel záchranky Jiří Knor, tak jeho předchůdce a nyní krizový manažer Martin Houdek. Toho Snížek označil za „pravomocně odsouzeného“ k podmínce v kauze spojované s někdejším hejtmanem Davidem Rathem. „Nepravomocně,“ opravila ho od předsednického mikrofonu hejtmanka Jermanová.

Mlčením, jen s pocity, jež se projevily v její tváři, pak přešla moment, kdy si Snížek popletl jména a prohlásil: „Nikdo si nedovede představit, v jaké kůži byla paní Jermanová (mínil Brožovou); proto naše kandidátka do Senátu Simona Luftová iniciovala tu petici (na podporu záchranářky)“. Ohrazoval se také v souvislosti s tím, že „záchranáři měli roušky, které si sami nakoupili při sezonní chřipce, aby chránili své pacienty“. Tak si Snížek výbavu krajských záchranářů nepředstavuje.

Spor prý rozděluje v názorech i pracovníky záchranky

Jsou i jiné názory a postoje – a jiní záchranáři. To stojí v e-mailu, který v pondělí odpoledne obdržel Deník ke „kauze záchranářka“. „Doteď jsme se nevyjádřili k situaci Covid-19, ale dnešním dnem už jsme nějak pocítili potřebu říct, že ne všichni se ztotožňují s tím, co se medializuje, uvádějí signatáři. A přicházejí s vlastní výpovědí:

„Nic jiného se z médií poslední dobou nedozvídáme, než to, jak si někdo stěžuje na to, co bylo, nebylo a jak někdo nekomunikoval. Normální záchranář, normální člověk, neřeší, proč něco nejde, ale přemýšlí, jak to udělat, aby to šlo – a nepotřebuje k tomu nějaký návod. Mrzí nás, že novináře nenapadne přijít za námi ostatními záchranáři, lékaři, sestrami a nezeptají se, jak to cítíme my, jak zvládáme my situaci Covid-19. Chápeme: asi jim jde o senzaci a ne o „fádní myšlenky“; tedy aspoň některým. Tři záchranáři z jednoho stanoviště pak tvoří výběrový vzorek záchranky v republice? Správný záchranář nemá potřebu s někým komunikovat přes facebook a jiná média.

Proč se nikdo nezeptá stěžující si záchranářky, jak situaci řešila a jak komunikovala před tím, než vykřičela své myšlenky na facebook? Proč nezavolala do skladu nebo svému nadřízenému? Jela někdy na výjezd bez ochranných pomůcek? My jsme nikdy bez ochranných pomůcek vyjet nemuseli a s jejím tvrzením nesouhlasíme. Jak tvrdí, že rouška je na dvě hodiny používání – to se vzalo kde? Nepracujeme jen na záchranné službě – a jak jsme řešili roušky v jiných zaměstnáních, aby nám nedošly a v prvních dnech stačily? Přinesli jsme na svá oddělení šicí stroje a když byla volná chvilka, tak se roušky šily. A když se to objevilo na facebooku, tak jen z toho důvodu, že jsme se chlubily, jak jsme šikovné. A taky u nás nikdo nebyl v práci bez ochranných pomůcek.

Tohle je pohled na epidemii nás normálních zdravotníků, troufáme si říct, že většiny našich kolegů a kolegyň, kteří se pod tento článek i podepsali. Zpočátku se prostě každý učil, nikdo z těch, co ještě ve zdravotnictví pracují, tento stav nezažil, ale nemyslíme si, že by se někdo v téhle situaci bál jezdit na výjezdy. Pracujeme ve zdravotnictví a u záchranné služby i přes 25 let – a rozhodně jsme během této doby zažili hodně věcí, které na nás zapůsobily a budeme si je pamatovat do konce života, ale život s rouškou a Covidem to nebude. Pro nás je Covid zkušenost, nic víc.

Asi bude rozdíl v tom, že děláme svoji práci proto, že nás baví a vždy jsme ji chtěli dělat – a nebylo to pro peníze, ani pro popularitu. Mrzí nás i to, že díky Covidu a všem kauzám k němu, zapadly všechny hezké věci, které se nám každý den daří. Hezké zásahy a návraty do života a nebo třeba jen uklidnění situace, že babička s teplotou ještě hned neznamená izolaci, Covid a smrt. Tohle je to, co musíme řešit dál, bez ohledu na epidemii.

A dovolíme si říct, že správná komunikace, nejen s pacientem, je dost často mnohem více, než podaný medikament. A na tom stojí naše práce.

Záchranáři Středočeského kraje: Jana Perseinová, Radka Boříková, Dana Kopřivová, Miroslav Havlín, Svatopluk Kedroň, David Brabec, Lukáš Lepič“