Babiš společně s ministry své vlády vyrazil na výjezdní zasedání do středních Čech. Nejprve na setkání se starosty v Mělníku převzal prohlášení obcí k nevyřešené infrastruktuře, upozorňující na hrozbu kolapsu na silnicích právě v souvislosti se zamýšleným provozem spalovny, přímo na vrátnici areálu pak na Babiše a ministra životního prostředí Richarda Brabce čekaly zástupkyně petičního výboru STOP spalovně Mělník Hana Beranová a Kristina Letková. Jimi předaná petice, kterou zatím podepsaly téměř tři tisíce lidí (a sběr podpisů stále pokračuje), vyjadřuje nesouhlas s narůstajícím znečištěním ovzduší. Doprovodilo ji i balení vajec od slepic chovaných na dohled od elektrárny. Ta nebyla vyzdobena velikonočními motivy, ale nápisy s varováním: „Zatím bez dioxinů.“

Elektrárna Mělník, která je klíčovým dodavatelem tepla nejen pro města ve svém okolí, ale i pro obyvatele Prahy, patří i nyní k největším znečišťovatelům ovzduší v kraji. Do budoucna se zde počítá s utlumováním provozu uhelných kotlů a se spalováním odpadu k energetickým účelům, což by řešilo i problém vyjádřený okřídlenými slovy Jana Nerudy „kam s ním“. Komunální odpad bude totiž od roku 2024 zakázáno skládkovat (ukládat na skládce odpad ze spalovny však možné bude).

S využíváním zdejšího ZEVO počítá i krajská koncepce nakládání s odpady. Záměr vybudovat zařízení schopné spalovat 320 tisíc tun směsných komunálních odpadů ročně (laicky řečeno: mělo by jít o obdobu spalovny v pražských Malešicích, avšak větší) nyní prochází takzvaným procesem EIA – posuzováním vlivu stavby na životní prostředí.

O kritiku a nesouhlasné hlasy v jeho rámci není nouze. Odpůrci argumentují nejen obavami ze zhoršení stavu ovzduší (kdy varování před dioxiny zmiňovanými na darovaných vejcích přichází především od představitelů programu Toxické látky a odpady družení Arnika), ale především dopravními komplikacemi; ohrazují se také třeba proti tomu, že existence spalovny by ohrozila projekty pro ekologické nakládání s odpadem – zejména podporu třídění a omezování jeho objemu už při vzniku, jak za Arniku připomíná zvláště vedoucí jejího programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík. Mimo jiné také poukazují na údajné nejasnosti týkající se technologických souvislostí.

To, že zásadním problémem spalovny je právě doprava, potvrdil v diskusi přímo v areálu mělnické elektrárny člen představenstva Skupiny ČEZ Pavel Cyrani. Také Babiš vnímá dopravní infrastrukturu jako problém; dokonce ji poté, co ho hostitelé směrovali k elektrárně po trase Cítov–Vliněves–Dolní Beřkovice–Křivenice–Horní Počaply označil jako „katastrofální“. „Musí proběhnout nějaká veřejná debata,“ naznačil, že o záměru vybudovat spalovnu a o všech souvislostech se málo hovoří. Web společnosti ČEZ na adrese www.cez.cz/cs/zevo.html zjevně nestačí.

S tím, že vybudování spalovny bez řešení dopravních souvislosti by na silnicích v okolí přineslo kritickou dopravní situaci, se ztotožňuje i hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Souhlas kraje s výstavbou se tak váže na vyřešení dopravní infrastruktury. Nové komunikace jsou přitom nejnákladnější součástí celkového záměru: podle odhadů by bylo potřeba 5,5 miliardy korun, přičemž vybudování obchvatů by stálo přes čtyři miliardy.

Proces EIA k projektu spalovny by podle slov ministra Brabce mohl skončit během léta; možná už v červenci. Babiš nicméně přímo na místě upozornil, že nic není rozhodnuto a projekt zatím zůstává ve fázi záměru energetické firmy. „Pokud nedojde k dohodě ČEZ s obcemi, tak to tady nebude,“ konstatoval a naznačil, že podporovat projekt, který by obtěžoval obce v okolí, není záměrem jeho vlády.

V případě, že by plány na vybudování spalovny padly, zasadilo by to těžký úder aktuální krajské koncepci nakládání s odpady. Zákaz skládkování od roku 2024 by totiž už měl být neměnnou jistotou.