Středočeši tak běžně jezdí s chrupem do hlavního města, pro některé to přitom znamená i šedesát, sedmdesát kilometrů.

Problémem kraje je geografické rozmístění. Podle předsedy Oblastní stomatologické komory Poděbrady Richarda Klaila je to patrné například na Kutnohorsku. Čtyři města, kde působí stomatologové, jsou tam při hranicích okresu, zatímco jeho vnitřní část je zubní péčí téměř nepokryta. „Ve městech žije skoro 39 tisíc obyvatel, v ostatních obcích téměř 36 tisíc, ale tam nalezneme jen čtyři zubní ordinace,“ připomněl Klail.

Inzeráty a půjčky

Středočeská města a obce se proto snaží nalákat k sobě zubaře různými nabídkami. Slibují jim byty, vybavené ordinace nebo peníze pro rozjetí praxe. Například Zruč nad Sázavou má na svých webových stránkách výzvu pro stomatologa: „Nabízíme byt (3+1), prostory na ordinaci a finanční dotaci na její úpravy a moderní vybavení.“

Nová průřezová studie ukázala, jaké části populace mají obecně zdravější zuby. Nejlépe si vedou bohatí a vzdělaní. Ilustrační foto
Překvapivé zjištění: Dětem bohatých rodičů častěji hrozí zubní kaz, tvrdí studie

Získat zubaře nelze podle zkušeností radnic ze dne na den. Například v Červených Pečkách na Kolínsku to připravovali zhruba rok. Nové zubařce, která si chtěla založit vlastní praxi, městys půjčil na vybavení, opravil a zařídil ordinaci. „Jinak by jako mladá lékařka úvěr nedostala a my jsme za stomatologa v obci velmi rádi,“ uvedl starosta Lubomír Jirků s tím, že městys nechal provést kompletní rekonstrukci staré ordinace, což trvalo půl roku.

V Jesenici na Rakovnicku skončila zubařka, která měla asi tři tisíce pacientů, loni v létě. Nyní tam za ni hledají náhradu. Ve městě budou kvůli tomu zřizovat novou ordinaci a připravují projekt. Podle radnice by snad už na podzim měly být prostory pro stomatologa hotové. Zatím tamní pacienti dojíždějí deset až patnáct kilometrů – do Kralovic, Lubence, Kryr, někteří i do Prahy. Spousta lidí podle starosty Jana Poláka zubaře vůbec nesehnala.

Stomatologové, kteří nyní v kraji působí, jsou na hranici kapacity nebo dokonce za ní. „Praxi jsem převzala po mé matce i s celým kmenem pacientů. Momentálně máme kapacitu zcela naplněnu, dalo by se říct přeplněnu,“ potvrdila rakovnická zubařka Marie Kopecká, která má v kartotéce dva tisíce registrovaných pacientů. „Již není v našich silách přijímat nové klienty z důvodu nedostatku času pro zajištění kvalitní stomatologické péče. Každý den registrujeme několik žádostí o přijetí do péče. I když je nám to opravdu líto, musíme je odmítat,“ dodala Kopecká.

Vesnice a městečka trpí

Jisté je, že nedostupnost zubní péče je především záležitostí menších městeček a vesnic. Třeba v Nymburce není podle vedení města situace se zubní péčí kritická, žádnými benefity tam proto nové stomatology nelákají. „Existuje určitá naplněnost, ale akutní problém to není,“ řekl starosta Tomáš Mach. Zásadnějším problémem je v Nymburce spíše nedostatek pediatrů a ortopedů.

V Česku nyní působí přes devět tisíc zubních lékařů.
Češi marně shánějí zubaře. Na ošetření jezdí lidé i přes sto kilometrů daleko

Palčivý nedostatek zubařů nepociťují ani v Mnichově Hradišti na Mladoboleslavsku. Aktuálně tam jsou čtyři zubní ordinace, což je podle místostarosty Jana Mareše dostačující. Hůř jsou na tom v některých menších obcích v okolí.

V některých regionech, například na Benešovsku, ale mezi stomatology převládají starší ročníky. A to může v blízké budoucnosti znamenat problémy. „Na Benešovsku evidujeme osmnáct zubařů v kategorii 25 až 50 let, sedm stomatologů je ve věku 50 až 55 let a čtrnáct mezi 56 a 65 lety,“ potvrdila tajemnice stomatologické komory Veronika Dufková s tím, že dalších 17 zubařů už dosáhlo důchodového věku mezi 65 až 80 lety.