Nové zařízení prakticky na své hranici, kam by z již nevyhovujících prostor byla přestěhována Bulovka, kraj podle hejtmanky odmítá. Se vznikem nesouhlasí, protože by to znamenalo citelnou ránu do zad středočeskému zdravotnictví. Chce být u dalších jednání a moci říci své.

„S počtem lůžek kolem 950 by to byla velká nemocnice,“ vysvětluje hejtmanka, jež se obává, že existence tohoto zařízení by ohrozilo ekonomiku nemocničních zařízení ve středních Čechách. Z krajských akciových společností především oblastních nemocnic v Mladé Boleslavi a v Kolíně. Ty navíc mají obavy, že by jim pražská konkurence přetahovala personál nabídkou lepších platů.

Z konzultací s řediteli nemocnic přitom podle Jermanové vyplynulo, že tohle není bezdůvodné malování čertů na zeď. Praha je prý Praha, přičemž výlučnost hlavního města se projevuje i na výši úhrad od pojišťoven. Za stejný úkon – byť by ho dělal stejný oborník, když řada lékařů má části úvazku v metropoli i za jejími hranicemi – dostanou pražské nemocnice víc než ty ostatní. Nejvíce berou fakultní nemocnice – avšak třeba i Nemocnice Na Bulovce, která mezi ně nepatří už od roku 2013, prý dostává platby vyšší, než jaké jsou určeny pro střední Čechy.

Jermanová připomněla, že podle dohody s ministrem Vojtěchem budou vzájemná jednání pokračovat, i když ona sama ohlašuje, že se zakrátko odebere na čas do ústraní a bude se – zřejmě do dubna – naplno věnovat především mateřským povinnostem. Za její nepřítomnosti bude jménem kraje jednat tým složený z jejího náměstka s kompetencí pro oblast financí Gabriela Kovácse, radního pro oblast bezpečnosti a zdravotnictví Roberta Bezděka (oba ANO) a nové vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu Alice Opočenské. Je přitom předem dáno, kdo má být hlavní postavou. Lídrem se má stát Kovács; jednak je náměstkem hejtmanky – a pak: finance jsou vždy tím prvním, o čem se bude hovořit. Ministra zdravotnictví Jermanová požádala, aby zástupci kraje byli přizváni ke všem jednáním, jejichž důsledky by mohly mít dopady do středních Čech.

Hejtmanka také odmítá pražské stesky, že by hlavní město doplácelo na zajišťování zdravotní péče o Středočechy. Ti do Prahy zamíří nejen za specializovanou péčí v kraji nedostupnou, jakou poskytují například traumacentra, ale často i na běžná oddělení. Hejtmanka ovšem zdůrazňuje, že to platí i naopak: ve středočeských nemocnicích se léčí hodně pacientů s trvalým bydlištěm v hlavním městě. „V benešovské nemocnici je to dokonce bezmála 40 procent, ve zbývajících našich oblastních nemocnicích mezi 10 a 15 procenty,“ upozornila Jermanová.

Souvisí to podle jejích slov s tím, že se hodně Pražanů přestěhovalo za hranice metropole, avšak hlášeni nadále zůstávají v Praze. Lidí, kteří na území kraje našli nový domov, ale k trvalému pobytu se nepřihlásili, nejsou podle jejích údajů stovky ani tisíce, ale statisíce: odhady hovoří až o 350 tisících osob „navíc“, kteří nefigurují ve statistikách.

„My je budeme rádi opečovávat a starat se o ně, ale nedostaneme na ně peníze,“ posteskla si hejtmanka. Odkázala tím na dlouhodobé snahy hejtmanství o změny týkající se rozpočtového určení daní – tedy způsobu, jakým stát mezi kraje rozděluje daňové výnosy. Původně nastavená pravidla se nemění, aniž by brala v potaz vývoj, k němuž mezitím došlo. Z pohledu středních Čech je to právě masivní nárůst počtu obyvatel (i těch úředně hlášených přibývá přímo skokově), pro něž je třeba zajišťovat například i veřejnou dopravu a další nákladné služby – avšak peněz nepřibývá. Podle Kovácsových propočtů by kraj měl v rámci spravedlivého přístupu dostávat o miliardu korun ročně více (aktuální roční rozpočet kraje dosahuje objemu 27 miliard, takže jedna navíc by byl citelný rozdíl), přičemž tyto peníze zatím plynou do jiných krajů, jimž by bylo na místě ubrat, když jim ubylo obyvatel.

O získání podpory pro změny ve prospěch středních Čech, které by se zbytku republiky nutně musely jevit jako nepopulární, představitelé kraje usilují při rozmanitých jednáních – jak s představiteli vlády, tak třeba na půdě Asociace krajů ČR; kout své želízko se snaží i v Poslanecké sněmovně.