Že by byl takový projekt tím, co by vedení kraje chystalo, zamýšlelo či podporovalo, odmítá hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Letiště kraj nemá v úmyslu dělat v této lokalitě – ani kdekoli jinde. Pokud ve středních Čechách vznikne, nebude to z naší iniciativy,“ zdůraznila. Úvahy o budoucnosti tohoto území se podle jejích slov ubírají jiným směrem. V blízkosti Milovic by prý mělo vzniknout zcela nové město srovnatelné velikosti – a také cosi s prozatímním označením „zábavní park“.

Pět možných využití Milovicka

K budoucnosti atraktivního rozvojového území, které kraj už před lety získal od státu a nyní řeší finanční vypořádání se společností Mladá RP (jde o bývalého nájemce, jemuž má kraj zaplatit desítky milionů za bourání objektů po sovětské armádě, jež v této oblasti kdysi působila; konkrétní částka by se měla schvalovat již na lednovém zasedání krajského zastupitelstva) si středočeští radní nechali vypracovat analýzu. Vyplynulo z ní, že se nabízí pět základních variant možného využití: vedle vzniku charterového letiště jde dále o vybudování „města budoucnosti“, logistického centra, vytvoření zábavního parku – a také rozšíření ploch ponechaných vlivům přírody: tedy zvětšení plochy rezervace provozované obecně prospěšnou společností Česká krajina, jež formování krajiny zajišťuje prostřednictvím pastvy divokých koní, zubrů a praturů.

Krajští radní už si vybrali

Z nabízených alternativ se krajští radní přiklánějí ke dvěma: k městu budoucnosti a zábavnímu parku. Tím se nicméně rozumí pokračování v tradici, která je už s touto oblastí spjata: u Milovic se konají oblíbené a skutečně velmi početně navštěvované hudební festivaly Votvírák a Let It Roll. Měl by vzniknout areál, který by pořadatelům akcí tohoto typu poskytl lepší zázemí – a zřejmě by i během celého roku poskytoval nabídku odpočinkových, rekreačních i sportovních aktivit: prostě pro aktivní trávení volného času.

V případě „města budoucnosti“ se pak počítá s vybudováním zcela nového města zhruba pro deset až dvanáct tisíc obyvatel, vzniklého na zelené louce, avšak úzce propojeného s nynějšími Milovicemi, jejichž mladí obyvatelé vyznávající moderní přístupy k životu by tam také měli nacházet uplatnění. Města moderního, nabitého posledními výkřiky techniky digitálního světa a osídleného lidmi, kteří virtuální prostředí a inovace nejenom využívají, ale také sami vytvářejí. Měla by tam tedy působit vědecká a výzkumná centra, technologická pracoviště, ale i vysokoškolské zařízení. Také Středočeské inovační centrum by tam v budoucnosti mělo najít své nové sídlo. „Budeme chtít, aby tam vznikla vývojová střediska, která budou nové technologie a inovace přinášet do středních Čech,“ konstatovala hejtmanka. Konkrétnější obrysy těchto vizí by měly načrtnout další analýzy a studie, jejichž dodavatelé se prý nyní soutěží.

Kde bude žít ještě naše generace?

Že jde o obrovský projekt, Jermanová připouští – zdráhá se však hovořit o tom, že uskutečnění by mělo být záležitostí desítek let. Ráda by v téhle souvislosti mluvila o jedné desítce. Nechtěla by, aby střední Čechy zaostaly za podobnými projekty, které se podle ní připravují ve Francii a v Maďarsku. A už dnes lze prý hledat inspiraci v proměnách, jimiž prošlo historické město Limerick na západě Irska.

Hrozba velké plány nezastaví

Couvnout před podobnou výzvou podle hejtmančiných slov není na místě ani poté, co se ve středních Čechách – shodou okolností v Benešově, kde sama bydlí – projevila zranitelnost moderních technologií: napadení počítačovým virem ochromilo fungování benešovské nemocnice (a nápravu se nepodařilo zajistit v řádu minut ani hodin). Deníku řekla, že ve virtuálním světě žít chceme: přece se nevzdáme třeba mobilů, tabletů, chytrých televizí – nebo volání po digitalizaci státní správy.

Bývalý vojenský prostor u Milovic
- Rozvojový potenciál: integrované území nabízející velké možnosti, dobré umístění, velmi dobrá úroveň územní diagnostiky a vlastnických vztahů, transparentní definice smluvních vztahů, mandát pro územní rozvoj, dobrá síť místních komunikací uvnitř území, velký zájem o využití území
- Územní analýza: území je ekologicky kontaminované a zátěž není stabilizována, omezení v některých lokalitách z hlediska ochrany životního prostředí, dosud nebyl proveden komplexní pyrotechnický průzkum (do hloubky větší než 30 cm), vysoké náklady na revitalizaci a sanaci území; nedostatečná infrastruktura, nedostatek vlastních zdrojů financování rozvoje území, nedostatečná úroveň služeb a jejich kapacita – současně ale velké výzvy a příležitosti pro investory
- Socioekonomická analýza: dobrý přístup k veřejným službám, omezená dostupnost sociálních služeb, obyvatelstvo v produktivním věku (šest tisíc lidí), nedostatek velkých zaměstnavatelů, nadměrná závislost na dojíždění za prací (více než 60 procent), nízká obchodní aktivita
- Vize živého města: univerzitní a výzkumné centrum (se studenty a výzkumníky) a technologické / „zelené“ firmy (s jejich zaměstnanci) + rozvoj bydlení, služeb i ochrany přírody

Zdroj: prezentace hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové v rámci říjnového Týdne regionů v Bruselu

Zdroj: Youtube