Krajský úřad v této věci uplatňoval své stanovisko v rámci odvolacího řízení o podezření ze spáchání přestupku, v němž v první instanci rozhodovali úředníci Městského úřadu v Černošicích na Praze-západ – podle místní příslušnosti takzvané pověřené obce ve vztahu k Babišově bydlišti v Průhonicích.

Zatímco tam nepanovaly pochybnosti o Babišově vině a dvakrát byla premiérovi vyměřena 200tisícová pokuta, krajský úřad podvakrát černošické rozhodnutí zrušil. Jeho verdikt ještě může zvrátit svým rozhodnutím nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Podněty (a to jak od takzvané pověřené osoby neboli odpovědného úředníka krajského úřadu, tak od organizace Transparency International) dostalo i ministerstvo spravedlnosti; to však již dospělo k závěru, že k přezkumu rozhodnutí krajského úřadu v roli odvolacího orgánu není důvod.

Co pro krajský úřad znamenají poznatky z aktuálně diskutovaného auditu vypracovaného pro Evropskou komici, které podle informací médií, ve čtvrtek potvrzených i z pražského magistrátu, věc řeší rovněž z pohledu českého zákona o střetu zájmů – a vyznívají v neprospěch Babiše?

Krajský úřad především zdůrazňuje, že on nerozhodoval o tom, zda předseda vlády zákon o střetu zájmů porušuje, či nikoli. Jeho úředník řešil odvolání Andreje Babiše v přestupkovém řízení proti rozhodnutí černošického městského úřadu. Hejtmanství v té souvislosti odkazuje na svou tiskovou zprávu ze 30. září.

Ta mimo jiné uvádí: „Předmětem vedeného řízení o přestupku nebylo rozhodování o tom, zda Ing. Andrej Babiš je „ve střetu zájmů“ dle § 3 odst. 3 zákona o střetu zájmů.“ Opětovně připomíná i argument ministerstva spravedlnosti, jež nenašlo důvod k zahájení přezkumného řízení. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu, tedy krajského úřadu, podle něj nebylo vydáno v rozporu s právními předpisy.

Krajský úřad také úřad také ve čtvrtek připomněl výklad pojmů, který leckdo může označit za slovíčkaření, avšak právníci věci vidí jinak: správní orgány tu nejsou od toho, aby rozhodovaly, zda některý politik, dejme tomu ministerský předseda, je, či není ve střetu zájmů. Jejich úkol je jiný: rozhodují „pouze" o tom, zda se obviněný dopustil přestupku tím, že jednal v rozporu s § 4a odst. 1 zákona o střetu zájmů. Což není totéž.

„Jak vyplývá ze znění zákona o střetu zájmů, obecní úřady obcí s rozšířenou působností (například Městský úřad Černošice) jsou příslušné k tomu, aby rozhodovaly o některých přestupcích dle zákona o střetu zájmů, nemají však příslušnost k tomu, aby závazně hodnotily, zda některý veřejný funkcionář je, či není ve střetu zájmů; takováto otázka není předmětem rozhodování ve správním (přestupkovém) řízení,“ uvádí čtvrteční vyjádření krajského úřadu. Stanovisko, které si pro lepší pochopení vyplatí přečíst raději dvakrát.

Krajský úřad v nepodepsaném vyjádření, avšak dozajisté schváleném, a zřejmě i formulovaném ředitelem Jiřím Holubem, trvá na tom, že „není nadán pravomocí, aby hodnotil postup Evropské komise“. Upozorňuje nicméně, že je omyl vycházet z předpokladu, že jeho rozhodování a bruselský audit řeší totéž, avšak s odlišnými závěry.

„Je nutno upozornit na skutečnost, že přestupkové řízení se odehrává (a odpovědnost za přestupek je posuzována) v režimu zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, podle kterého Evropská komise – na rozdíl od Krajského úřadu Středočeského kraje – nepostupuje,“ uvádí hejtmanství. S důrazem na fakt, že úřad v tomto případě – a, Babiš nebabiš, i v dalších obdobných situacích – rozhoduje toliko „o přestupku“; nikoli „o vlastním střetu zájmů“.