Semínkovna je iniciativa, se kterou jste přišla před šesti lety. Zdánlivě jednoduchá úvaha, že když mi z úrody přebývají semínka, může je využít jiný zahrádkář a až sklidí, zase je vrátí a dá k dispozici dalším zájemcům, zafungovala skvěle. Co vás k té myšlence přivedlo?
Myšlenka vznikla v době, kdy jsem i s rodinou žila ve Francii. Velice mne tehdy nadchnul tamní ekologický aktivismus. Na jedné z akcí jsem se seznámila s projektem Grainothèque, tedy semínkových knihoven, který ve Francii již nějaký čas fungoval. Díky němu jsem se začala hlouběji zajímat o problematiku osiv, o původní odrůdy a semenaření. Zaráželo mne, jak málo se o těchto tématech mluví v České republice. Přestože i u nás je řada lokálních odrůd, které je potřeba zachovat pro další generace, jen málokterý zahradník se o podobné odrůdy zajímal, pěstoval je, natož aby znal postup jejich semenaření. Velmi mne mrzelo, že podobná iniciativa dosud v ČR chyběla, a tak jsem se to rozhodla změnit. Chtěla jsem, aby i u nás vznikla síť míst, kde si lidé semínka mohou nejen svobodně vyměňovat, ale zároveň tu i načerpají potřebné informace, setkávají se na přednáškách či workshopech, sdílejí své znalosti a zkušenosti. Dodnes to považuji za správnou cestu, jak rozšířit povědomí o této problematice u široké veřejnosti.

Na krmítku si červenka pochutná na drobných semenech, tukovém krmivu, hmyzu, larvách, bobulích či drcených arašídech.
Co dát ptáčkům do zobáčku. Zasaďte keř s jedlými plody, nasbírejte semínka

Co je hlavním cílem semínkoven?
Semínkovna je především svobodná iniciativa, do které se může zapojit kdokoliv od malých dětí až po seniory. Základním posláním je sdílení přebytků semínek z našich zahrádek. Dále je to motivace k zahradničení bez zbytečné chemie a pěstování plodin od semínka k semínku, tedy včetně správného postupu domácího semenaření. Spolu s tím jde ruku v ruce také osvěta o našich lokálních nehybridních odrůdách, o aktuální situaci na trhu s osivem či alarmujícího úbytku agrobiodiverzity.

Semínkovnu může založit a propagovat ji ve svém okolí kdokoli. Kolik takových míst po republice už v současné době je?
V současnosti je na území České republiky již více než 150 takových míst a několik dalších funguje i na Slovensku. Neustále se hlásí další a další zájemci, kteří chtějí semínkovnu založit dokonce i v této složité době a z toho má velkou radost.

Na jakých místech semínkovny najdeme nejčastěji?
Nejčastěji semínkovny vznikají ve veřejných knihovnách, ale najdeme je i v restauracích, obchodech, komunitních zahradách, ekocentrech, muzejích a řadě dalších podobných míst. Často se stanou součástí knihobudek, jejichž počet také roste. Jsou i takové, které jejich zřizovatelé umisťují na ploty nebo jinam do veřejného prostoru, aby byly přístupné kolemjdoucím. Semínkovny ale vznikají i ve školách a školkách, což je dle mého názoru nesmírně důležité. Díky tomu se u dětí daří budovat vztah k zahradním plodinám a semínkům, učí je chápat, jak vlastně vzniká jídlo a získat základy semenaření. Nutno říci, že každá semínkovna je jiná a má svůj jedinečný příběh, některé jsou i krásně výtvarně zpracované. Vždy se v nich odráží nadšení a povaha toho, kdo ji zřizuje. Což se mi na tomto projektu velmi líbí.

Šikovné jsou velké pěstební pytle. Pozor, obzvlášť tmavé plastové pytle mají někdy tendenci se v parném létě přehřívat.
Když nemáte záhonek, stačí nádoba. Použít lze pěstební pytel

Na mapě semínkoven si mohou zájemci najít tu, kterou mají nejblíž. Pokud se chystají k první návštěvě a chtějí přijít i se semínky ze své sklizně, kolik jich mají přinést, v čem a jak správně popsat a označit?
Množství darovaných semínek není podstatné. Záleží spíše na konkrétních možnostech dárce a případně na dohodě s danou semínkovnou. Veškeré potřebné informace zájemci najdou na našem webu, kde jsou uvedena i pravidla, která je potřeba dodržet. Samozřejmě je nutné semínka řádně označit a popsat, což velmi pomůže dalším zájemcům.

Co musí nabízené osivo splňovat a jsou zakázána semena nějakých rostlin?
Důležité je, aby šlo o semínka ze zdravých, chemicky neošetřovaných nehybridních rostlin. Dále je samozřejmě potřeba respektovat postup semenaření dané plodiny. Potřebné informace zájemci získají v doporučované literatuře, které je na našem trhu v současnosti již velké množství. Některé semínkovny organizují pro zájemce i kurzy semenaření pro začátečníky. Semínka by měla být výsledkem domácího semenaření, tedy nikoliv získaná ze zakoupených plodů či z komerčně prodávaného osiva a registrovaných odrůd.

Semínka jakých rostlin jsou v nabídce semínkoven nejčastěji zastoupena a po čem je největší poptávka?
Nejčastěji jsou zastoupené běžné zahradní bylinky, například měsíček lékařský. Objevují se i snadno množitelné okrasné rostliny (hrachory a opletníky, černucha a další). Kde do semínkovny přispívají zkušenější pěstitelé, tam je možné narazit i na zahradní plodiny jako je hrách, fazole, rajčata, papriky, okurky a další. Objevují se takové plodiny či odrůdy, které se v běžné obchodní síti zakoupit nedají. Často jde o osvědčené původní, lokální či rodinné odrůdy, pěstované právě v okolí dané semínkovny. Ty také nejlépe vyhovují přírodnímu způsobu zahradničení, jelikož ke zdárnému růstu nevyžadují postřiky a chemická hnojiva. Po semínkách takových odrůd je i největší poptávka.

Dejte domečku čas, aby opršel a omšel, až se hmyz nastěhuje, bude z něho báječná pozorovatelna pro děti všech věkových kategorií.
Ubytování pro hmyzí kamarády. Postavte jim hotel a sledujte jeho návštěvníky

Nosí lidé i nějaká neobvyklá nebo exotická semena?
Ano, objevují se i semínka neobvyklých plodin či odrůd. Oblíbená je například ačokča. Setkala jsem se ale i s rýžovými fazolemi z Paraguaye.

Semínkovny nejsou jen místem, kde můžete získat zdarma osivo. Scházejí se tu lidé, kteří mají stejné zájmy, mohou si předávat cenné rady a zkušenosti s pěstováním rostlin. K tomu se ideálně hodí doprovodné akce typu přednášek a kurzů. Co všechno už jste pořádali?
Je toho spousta. V souvislosti se semínkovnami se pořádají přednášky, besedy, filmové projekce, burzy, workshopy či kurzy semenaření atd. Nezapomíná se ani na aktivity pro děti. Například v rámci programu Menu pro změnu vzniklo několik moc zajímavých projektů na českých školách. Iniciativa Semínkovna spolupracuje i s dalšími projekty jako například Záhony pro školy. Iniciativu Semínkovna jsem měla možnost prezentovat i na mezinárodním setkání EVVO učitelů v Praze nebo na setkání zástupců ekologických iniciativ v Polsku.

Označila jste Semínkovnu za své „třetí dítě“. Z čeho máte největší radost?
Pro mne osobně je obrovským úspěchem, že se semínkovny podařilo rozšířit po celé republice a myšlenka se ujala také na sousedním Slovensku. Těší mne, že i po těch šesti letech zájem o tuto iniciativu neustal, právě naopak, stále roste. Zároveň vnímám i to, že se lidé daleko více zajímají o naše původní odrůdy a o domácí semenaření. Okolo některých semínkoven vznikají opravdu silné komunity, kde si lidé navzájem pomáhají, podporují a předávají si své zkušenosti. A samozřejmě velkou radost mám z každé semínkovny, která vznikne ve škole, školce, v dětském klubu či ekocentru, protože osvěta u nejmladší generace budoucích zahrádkářů a spotřebitelů je nesmírně důležitá.