„Betlém stojí na ploše téměř devadesáti metrů a jeho autorem je akademický sochař Oleg Vašica, který s námi nespolupracuje na první akci," prozradil Viliam Sivek z občanského sdružení Modré dveře. Na vlastní instalaci se podle něj podílelo mnoho klientů terapeutického centra, byli velice aktivní a pomáhají prý i nadále. Starají se o zvířátka, věnují se úklidu.

„Celá stavba i se zvířátky bude na zahradě přístupná každý den do Tří králů, návštěvníci si mohou zapálit svou vlastní svíčku štěstí," vysvětluje Viliam Sivek .

Dřevěné dekorace i postavy v životních velikostech doplňují krotká živá zvířátka, cíl každého z dětí, které vánočně naladěnou zahradou prochází.

Dospělí se vrací do dětských snů o vánocích, chválí i doplnění Betlému živými zvířátky.

Mnozí říkají, že děti dnes znají spíše velblouda či krokodýla, ale jak vypadá živá koza prakticky nevědí.

Že i opak může být pravdou potvrdil malý Jirka. „Jsou tady kozy, jedna se jmenuje Čert a vzala si ode mne mrkvičku," svěřil se pětiletý Jirka, který se na Betlém přijel s rodiči podívat z nedaleké Kouřimi. „Potom jsem viděl ovečku, ale králíci se schovali a nechtějí ven, asi je jim zima," uvažoval malý Jirka, proč zůstali králíci schovaní.

Setmělo se, rozsvícený stromek dostal možnost vyniknout a zbytek večera již patřil jen vokální skupině Blue Flowers, která posluchače doslova ohromila.

A to více než profesionálním vícehlasým provedením spirituálů, židovských písní, gospelů a pochopitelně vánočních písní.

Jako po každém koncertu připraveným sdružením Modré dveře se návštěvníci rozcházeli jen neradi, ale do konce roku se mohou ještě těšit na několik dalších, patrně nejvíce očekávaným je vystoupení virtuózního kytaristy Štěpána Raka.

Historie betlémů

Betlémům, kterým se každé Vánoce obdivujeme, předcházely jesličky postavené prvně Františkem z Assisi v roce 1223. Stála u nich živá zvířata a jesličky se vlastně dají označit za inspiraci dnešních živých betlémů. V českých zemích se Betlém objevoval již před rokem 1560 v pražské rezidenci řádu Tovaryšstva Ježíšova a šlo o první na území střední Evropy severně od Dunaje.Do lidového prostředí se betlémy dostaly s reformami Josefa II. na konci 18.století. Josef II. nařídil uzavření některých církevních objektů a betlémy, do té doby stavěné v kostelích, odtud byly vykázány. (Zdroj: wikipedia.cz)

Autor: Pavel Pávek