Nakonec zvítězil kompromis a Schodiště zahrálo pod střechou, ale přesto na venkovních terasách. A vzhledem k tomu, že kapela slaví letos čtyřicet let od svého založení, byl tomu podřízený i její repertoár. Koncert otevřela skladba Láhev z desky Mokrý prádlo ještě z časů, kdy si kapela říkala Nahoru po schodišti dolů band. Z této pravěké doby zazněly ještě třeba skladby Růžovej život, Karty jsou rozdaný nebo Beze vší poezie, došlo i na současné jako titulní posledního alba Kupředu! či Mám sto chutí, která otevřela druhou část koncertu.

Fanoušků nedorazil obrovský počet, ale ti, kteří přišli, si koncert užívali, někteří tančili a všichni si zpívali, takže po oznámení konce odmítli kapelu pustit z improvizovaného pódia. A dobře udělali, protože muzikanti přidali ještě další dva hity: Ze zvyku, a především jednu z nejstarších a nejslavnějších, rokenrol Pytlíky ČSA. Po koncertu ještě došlo samozřejmě na setkání s muzikanty, dvě dámy kytaristovi Ondrovi Fenclovi dokonce přinesli ukázat láhev vaječného koňaku s etiketou vytvořenou z jeho fotografie. „Těšila jsem se na Dysko Song a ten nezahráli,“ stěžovala si s úsměvem jedna z fanynek, jinému mladému muži zase chyběla Svinská pržola, dalším zase například Dokonalá kost. Tak třeba někdy příště…