Tu dnes tvoří především Petr Fořt a Michal Thomes s Oldřichem Bajerem a od té doby se festival z lokálního setkání pár spřátelených kapel stal uznávanou přehlídkou, na které se v oněch uplynulých dvaceti letech představila i spousta zahraničních hvězd, což si také před lety vynutilo přesun celého podniku do většího areálu na bývalé letiště v Hradci Králové.

V rámci dvacátých narozenin se však pod názvem Brod 20 celý rockový cirkus na jeden den vrátil na místo činu a předposlední srpnovou sobotu se tam představil tucet kapel a interpretů více či méně spojených s historií festivalu. Půl hodiny po poledni program otevřela mladá kapela Evelynne, která v Brodě nikdy nevystupovala, následující úvalský Medvěd 009 naopak hrál na tom úplně prvním ročníku i a na mnoha dalších.

Kluboví UDG považují svoji premiéru na Rock for People za dosud nepřekonaný nejhorší koncert v jejich kariéře, to však tentokrát nehrozilo, kapela hrála ve vrcholné formě a nechyběl ani oblíbený bubeníkův skok do publika a plavba na mnoha rukách.

Blue Effect začal svůj set rovnou Slunečním hrobem, Hudba Praha poslala svůj tradiční vzkaz všem komunistům písní Pal vodsuď, hajzle, zpěvák a kytarista Vypsané fiXy Márdí uspořádal pod pódiem hromadné pogo a písničkář Xindl X dorazil i s kapelou. Divokej Bill, neodmyslitelně spjatý s tímto festivalem, rozezpíval davy a přítelkyně basového kytaristy Jurdy předala organizátorům vlastnoručně upečený dort, už tradičně u toho nechyběli přibývající potomci členů kapely a muzikanti pak smutně odjeli na další koncertní štaci.

Své hity mezi fanoušky rozhodili slovenští Horkýže Slíže, funkoví Monkey Business zvolili pro letošní sezóny převleky za pionýry a zpěvačka Tonya Graves a zpěvák Matěj Ruppert naopak za skauty a na vše z bubenické blány dohlížel portrét herečky Marie Motlové, představitelky matky Homolkové z filmové trilogie.

Poslední festivalový koncert před minimálně roční pauzou si v Brodě odbyl Kryštof, zpěvák Richard Krajčo se rovněž povozil na fanouškovských pažích a celý set zakončili gratulací a ohňostrojem. Tečku udělali tradičně rozskákaní a veselí Tata Bojs. Několik tisíc fanoušků si dokonale připravený festival užívalo, na travnaté ploše vyrostly dvě scény, takže po dohrání jedné kapely se stačilo jen pootočit či přejít několik metrů a po zvukové zkoušce začala hrát další kapela.

Nechyběl živý Juke Box známý už z minulých akcí nebo Silent párty, většina přítomných ale stejně sledovala především dění na obou scénách. V areálu bylo také hodně malých dětí vyrůstajících na písničkách některých účinkujících, což vůbec není špatná zpráva.

Moderátor Jaroslav Špulák, rovněž neodmyslitelná postava festivalu, před každým uvedením zavzpomínal nebo vyzpovídal některého z pamětníků. „Chtěli jsme zavzpomínat a udělat si takový hudební mejdan, což se nám podařilo. Areál jsme koncipovali pro větší počet návštěvníků, než nakonec dorazil, ale myslím, že všichni byli spokojeni, což je nejdůležitější," shrnul Petr Fořt, který se svými kolegy už teď spřádá plány na příští „velký" Rock for People.