Příběhovou mozaiku několika postav, které se v závěru snímku všechny sejdou v jednom okamžiku před pražským hotelem, Havlík natočil podle knižního bestseleru Radky Třeštíkové a obsadil do něj plejádu tuzemských herců. „Povětšinou jsou to kamarádi, takže s jejich obsazováním nebyl problém,“ odpověděl po promítání na otázku z publika režisér.

Jednou z nejtěžších scén byla podle něj právě ta závěrečná před hotelem, kterou si usmyslel natočit v jednom záběru. „Já pracuji postaru, všechny scény si rozkresluji, třeba na tuhle jsem měl patnáct set obrázků a všechno muselo do sebe zapadat, měli jsme dopředu zaostřeno, ale jak se někdo přeřekl nebo v pohybu opozdil, byl to konec. Nakonec jsme to točili devatenáctkrát, a to už nad vámi stojí producent a říká něco o tom, jestli by to nešlo natočit na více záběrů,“ bavil režisér přítomné povětšinou dámské publikum.

Za položené otázky rozdával ředitel kina Petr Hejcman knižní dárky. Jedním z odměněných dotazů bylo i to, jak si režisér dokázal ukáznit herce, konkrétně třeba Ondřeje Vetchého. „S Ondrou to nebyl problém, my jsme kamarádi a Ondra je profesionál. Ale horší to bylo s Bárou Polákovou a Rosťou Novákem, kteří, jak se dlouho neviděli, tak spolu pořád kecali. A navíc v jejich souložící scéně strašně vrzala ta starodávná postel, což je potom velkým problémem ve střižně, takže abychom tomu zamezili, sedlo si na ni devět lidí ze štábu, což ty dva ještě více bavilo a pořád se smáli,“ líčil Rudolf Havlík.

Ten poté ještě zodpověděl další otázky směřující třeba na úpravu knižní předlohy či proč na rozdíl od románu, kde je postava Milušky porodní asistentkou, ve filmu pracuje u záchranné služby.

Nakonec režisér slíbil, že se ve stejném sále sejde s filmovými fanoušky dvacátého září nad jeho dalším filmem Minuta věčnosti s Jiřím Langmajerem v hlavní roli. S tím, že se pokusí s sebou přivést i tuto hereckou hvězdu jeho filmů.