Původně zde mělo dokonce celé startovat, nakonec den před ním zpěvačka společně s kapelou Golem vystoupila v Ústí nad Labem. „Tamější ředitel je příbuzný našeho klávesisty a nakonec nás ukručel a už ten koncert nebylo kam vmáčknout, tak jsme jej ještě předsunuli před Kolín," vysvětlil Petr Slalava, známý manažer fotbalové Amfory, který celou koncertní šňůru zorganizoval, napsal scénář večera a moderoval jej.

Kromě šedesátin na něm Petra Janů slavila ještě čtyřicet let svého působení v show businessu a její doprovodný orchestr Golem rovněž čtyřicet let od svého založení. Muzikanti i zpěvačka si stejné pódium společně vyzkoušeli v březnu před třemi lety a repertoár obou koncertů se příliš nelišil – Petra Janů v jeho průběhu potěšila všechny přítomné. V úvodu především rockery, když zavzpomínala na své začátky a rocker Ota Petřina jí složil takové pecky jako Exploduj!, Motorest nebo Jámy, Petr Janda pak třeba Nic se nemění, později zazněly od leadera Olympicu i hity Není nám už sedmnáct a Jedeme dál, kde Jandu v duetu vystřídal trombonista Jiří Jelínek. Že se tentokrát jedná o výjimečnou záležitost pak podtrhovalo osvětlení, zvuk a především scéna a velkoplošná projekce, kde se promítaly fotografie z rodinného i profesního alba zpěvačky.

Na projekci byla také založena soutěž, kdy dvě divačky soupeřily v poznávaní televizních pořadů nebo účinkujících v nich – vítězka si odnesla polštář sponzorující firmy, poražená pak víno se zpěvaččinou etiketou. Soutěžní intermezzo dovolilo hlavní aktérce se převléknout z kalhot a blůzy do večerní toalety s rukavičkami, což převážně ženské publikum dokázalo okamžitě ocenit potleskem. „Líbím se vám? Teď jsem si k té muzice musela vzít něco důstojnějšího, i když já mám stejně nejraději džíny a triko," vyznala se z pódia zpěvačka a sáhla k filmovým a muzikálovým melodiím z pera Georgie Gershwina nebo Andrea Loyda Webera. Po dvou písničkách v podání kapely Golem a jejího zpěváka Jiřího Jelínka se Petra Janů na pódium vrátila ve stříbrném korzetu, aby dostala narozeninový dort s rachejtlí a roztleskala publikum italskými šlágry tak, jak je kdysi otextoval Karel Šíp coby projekt Triky a Pověry. Přes hity jako Moje malá premiéra, Ještě se mi směj, nádherně vyzpívanou A pak že je to hřích či Už nejsem volná nebo Říkej mi spěl koncert k závěru. Ten už desítku let tvoří skladba Oty Petřiny Koncert končí.

Po potlesku ve stoje zazněly ještě dva přídavky, z nichž americký tradicional s textem Zdeňka Rytíře byl zazpívaný v takovém rozsahu a nasazení, že po něm už nic jiného přijít nemohlo. Jen desítky podpisů, mimo jiné i na CD, které si zdarma každý návštěvník z koncertu odnášel a slova díků od nadšených fanoušků. „Snad se sejdem, v městě jiném," zpívá Petra Janů ve zmíněné písničce Koncert končí – druhý den ji čekaly Karlovy Vary a pak další štace, i v šedesátce v plné kondici a vitalitě.

Zdeněk Hejduk