V ní excelovali především Martinové Zounar a Kraus, kteří hlavně v první části první poloviny jdou před diváky doslova s kůží na trh, když se podle scénáře probudí vedle sebe nazí v posteli a tuto část hry odehrají jen s ručníky okolo beder a že nepodvádí, dokáže nahý zadek občas vypadlý ze spadlé osušky.
Oběma pánům skvěle sekunduje Martina Randová v roli manželky, v druhé polovině jeviště ještě ovládne Michaela Dittrichová. Občas hodně lechtivé a lehké vtípky samozřejmě bavily diváky, kteří věděli, na co jdou a od začátku herce v beznadějně vyprodaném sále přerušovali výbuchy smíchu a potleskem.
Ti k tomu ještě přispívali častým „odbouráváním se“ i smíchem mimo roli, jednu chvíli se Martin Kraus v rámci děje napil a poté se smíchem přiznal: „Málem jsem se utopil.“ Dobrá nálada v sále vládla až do konce, nechyběla ani živě zazpívaná písnička a několik diváků aplaudujících v závěru ve stoje. Kdo nespěchal hned k šatně a chtěl, chvíli po závěru ulovil autogram či společnou fotografii s odcházejícími herci.
