„Vítám ty statečné,“ pozdravila v úvodu pár desítek fanoušků, kteří do Komorního sálu dorazili. Lenka sedící za stolem hrála střídavě na dvě kytary, občas uhodila do bicího nástroje, ale všechny zvuky i hlasy mixovala a upravovala různými krabičkami. „Byla jsem se svým partnerem na Aljašce, kde jsem se dost nudila, zavřela jsem se v místnosti a tam to všechno vzniklo,“ vyznala se po koncertě.

Několik písniček zazpívala polsky, došlo i na třeba Vlčí oči s textem Ivana Hlase, Mrazy nebo Indiánky. „V prvních třech skladbách je vždy více improvizace, ale jinak jde povětšinou o pevný řád,“ dodala interpretka vytvářející svojí muzikou snovou náladu a zajímavou atmosféru, což diváci s nadšením kvitovali.

Po rozloučení interpretka ještě tři skladby přidala, na závěr polovina sálu tleskala vestoje. „Věděla jsem, že je Marťan, ale že až takový, to jsem netušila, je to to nejlepší, co jsem kdy slyšela,“ dělila se o nadšení jedna z odcházejících návštěvnic, sama v minulosti zpěvačka místní rockové kapely.