Zpěvák, kytarista, skladatel, textař a nestor Katapultu Olda Říha je profesionál každým coulem, takže aparatura na koncert se do kulturáku stěhovala už po deváté hodině ranní, i proto zvuková zkouška i pouštění prvních nedočkavých diváků se odbývalo v naprostém klidu a v předstihu a zbyla i hodinka na natáčení šotu do bulvárního magazínu jedné z tuzemských komerčních televizí.

Fanoušky uvítaly skladby AC/DC

Včas dorazivšího fanouška od devatenácté hodiny vítaly z reproduktorů znějící tři skladby australské kapely AC/DC, pak se roztáhla opona a s se zapáleným doutníkem v ruce přišel Olda Říha společně se současnými spoluhráči bubeníkem Ondřejem Timplem a baskytaristou Andym Budkou, aby společně skladbou Made In Rock'n'Roll odstartovali velký hudební mejdan. Obřímu pódiu vévodila dvojitá hradba reproduktorů marschall a to u každého kytaristy zapojená hned šestkrát společně s trojicí zesilovačů a Katapult sázel jednu hudební pecku za druhou.

Rovnováhu, kterou vždycky zpíval Jiří Dědek Šindelář, zazpíval Andy Budka a když po posledním taktu ukázal oběma rukama nahoru a osvětlovač nasvítil plakát s legendární sestavou Říha, Dědek, Kohout, z nichž dva už nejsou mezi živými, frenetický potlesk vyvolával mrazení v zádech. Jedna písnička za druhou bez jediného průvodního slova, až před přestávkou Olda Říha poprvé promluvil a to jenom proto, aby onu pauzu uvedl: „Do téhle doby jsme jenom zkoušeli zvuk a rozehrávali jsme se, abychom si vás ušetřili, tak si dáme malou pauzu, a pak vás semeleme," sliboval frontman a věděl, co říká.

Po přestavce to rozjeli staršími skladbami

Po druhém odsunutí opony to Katapult rozjel jednou z nejstarších písniček Hlupák váhá, následovaly Svobodárna, Já nesnídám sám, Blues nebo Vojín XY, všechny pecky ze zlatého fondu kapely, to už zpívali všichni a stačilo jediné gesto a za zpěváka to sbor několika stovek hrdel odzpíval sám. Základní koncert ukončil tradiční hit Někdy příště, poté podruhé ten večer Říha promluvil: „Všechno, co jsem vám chtěl říct, jsem vám vyprávěl písničkami, je v nich totiž úplně všechno," shrnul před závěrečnou a úplně novou skladbou Čím starší, tím lepší, která se okamžitě stala mottem většiny přítomných.

Na konci si zazpívali i oba pódioví technici a Olda si na chvíli vyzkoušel i post bubeníka, pak už jen potřásání rukama těmi v prvních řadách, ještě jedna písnička od AC/DC znějící z reproduktorů a definitivní konec. Pro největší fanoušky pak rozdaný štos podepsaných plakátů a fotografií. „Našich fanoušků si vážíme, ale já po koncertě prostě podepisovat nemůžu, tři hodiny rozdávám z pódia emoce a pak se z toho nejméně hodinu vzpamatovávám, potřebuji jen klid," zdůvodnil Olda Říha. „Fantastický koncert, moc jsem si to užil a když jsem si uvědomil, že je Oldovi Říhovi tolik let, jako mému otci, tak jen smekám klobouk," svěřil se jeden z odcházejících fanoušků.