V létě ještě Olympic chystá dalších pár koncertů, v srpnu chce dodělat novou desku. „Myslím, že do konce srpna ji smícháme a 20. září vyjde. Nekompromisně. Už to táhneme dva roky. Chtěli jsme natočit fakt dobrou desku, myslím a doufám, že se nám to daří. Už je to třetí verze. Myslím, že vypadá podstatně líp než ta první,“ usmál se Janda.
Na koncertu ve Stříbrné Skalici zatím písně z nové desky nezazní, ale diváci se mohou těšit na průřez největších hitů včetně těch starých, dobrých, které zná již několik generací. Olympici tomu říkají australský program.
Starosta Stříbrné Skalice Jiří Procházka už několik let Petra Jandu nabádá, aby se v městečku přihlásil k trvalému pobytu. „Už o tom ale vážně uvažuju. Úřady se přemístily kousek od Prahy. Ten Kolín byl pro mě přece jen ze Skalice trochu z ruky a dokladů je navíc poměrně dost, nejde jen o pas, ale třeba řidičák, daně a spoustu dalších věcí,“ vysvětlil vůdčí duch kapely s tím, že to ještě neznamená, že by proti Kolínu něco měl. Naopak je velkým obdivovatelem díla kolínského malíře Radimského, jehož jeden obraz zdobí i čelní místo Jandova obývacího pokoje.
Stříbrnoskalicko má ale přece jen pro umělce své kouzlo. Prostě ho miluje. „Jsem tu od roku 1973, trvale tu bydlím zhruba 20 let. Vůbec nic mi tu nechybí. Ani v zimě, kdy spousta lidí tvrdí, že by tu nemohla být. Mně to nevadí. Navíc ve studiu pořád někdo natáčí, takže když mi chybí společnost, zajdu tam. Hospoda je kousek a na nákup stejně člověk většinou jezdí autem do nějakého supermarketu,“ říká Petr Janda a pouští ze dveří podle svých slov přerostlého jorkšírského teriéra – fenečku jménem Anna. Jsou jí dva roky a nedávno k ní přibylo štěně francouzského vlčáka. Anička cestuje s páníčkem do Prahy, dnes dvouměsíční vlčák bude na Propasti hlídačem.
