Majálesy obvykle bývají spíše pro vysokoškolské studenty. V Kolíně ale vysoká škola není, dá se očekávat, že festival cílíte spíše na mladší publikum. Má to tedy nějaká specifika z organizátorského hlediska?

To, že cílíme na pouze studenské publikum, je stigma, kterého se snažíme zbavit. Děláme totiž festival pro celé město! Organizační specifikum je, že festival připravují současní kolínští studenti na dobrovolnické bázi. Program se snažíme vytvářet tak, aby vyhovoval návštěvníkům napříč cílovými skupinami a zároveň si udržel myšlenku, kterou chceme sdělit.

Organizátoři hudebních festivalů si často postesknou, že open-air akcí je celá řada a je velmi těžké přilákat lidi. Řešíte podobný problém, je scéna podobnými událostmi přesycena, nebo se to lokálních událostí netýká?

Podle mě ta nabídka celkem odpovídá poptávce. Značka té či oné akce se ale samozřejmě buduje dlouho a je to rizikové odvětví - počasí si neobjednáte. Každopádně si myslím, že je docela lukrativní vlastnit nějaký festival. Alespoň pokud ho vytváříte podle toho, co si trh žádá, což my neděláme a to nám ztěžuje práci. Takže i v našem lokálním prostředí, kde konkurence v podstatě není, je celkem oříšek přilákat velké publikum. Záměrně nemáme jména, co tahají a které hrají na každém festivalu čistě proto, že se ví, že na ně lidi přijdou. Snažíme se ukázat něco nového a budovat kulturu.

Zařazujete do programu i slam poetry, přednášky. Je něco dalšího, co byste letos, nebo v dalších ročnících, chtěli do Kolína přivést?

Já jsem toho chtěl udělat strašně moc. V mé plejádě naivních nápadů byl třeba koncert vážné hudby na střeše kulturáku, nebo třeba autokino a nebo koncert v neopravené budově pivovaru. Letos se snad držíme nohama na zemi a pracujeme na věcech, které jsou důležité, a to vytvořit okolo naší věci studentskou komunitu a zajistit tak kontinuitu předávání majálesu mezi generacemi studentů. To je vlastně taky dost velké sousto. Pak můžou přijít ty bláznoviny.

Na co jste nejpyšnější, co se týká Kolínského Majálesu?

Na lidi v týmu a jaké dělají pokroky, jak o věcech přemýšlí.

Jak se vůbec organizuje takový festival? Kdy začínáte a kdy si řeknete – dobře, stíháme, vše je OK?

V méně intenzivní formě už koncem roku. Postupně se to stupňuje až na takové hezké půlúvazky a květen, to už je jízda.

Co je na organizování Kolínského Majálesu nejnáročnější, nejhorší?

Zodpovědnost a nezaplacený čas.

Jak obecně hodnotíte kolínskou kulturní scénu? Je dostatečně živá, nebo byste si ji uměli představit v něčem lepší?

Není to úplně špatné. Já si hodně cením kluků z baru Pod Hodinama, lidí z Otevřené ulice a Skautského institutu, kteří dělají skvělé věci a jsem strašně rád, když můžeme spolupracovat, i když máme jiné přístupy. Na druhou stranu jsem popravdě trochu zklamaný z fungování městských kulturních příspěvkových organizací. Jednak z toho, jaký některý z nich nabízejí program, a druhak z toho, jak podporují externí aktivity. Kdykoliv jsem s nimi přišel do styku, tak bylo hodně složité něco v rámci jejich prostor dát dohromady. Přijde mi, že tam chybí vize a funguje to tam spíš z nějaké setrvačnosti.