Na nevšední nabídku kapel si nakonec našly cestu zhruba dvě tisícovky fanoušků, což je přibližně o polovinu méně, než vloni. „Mám obdiv ke všem lidem, kteří nakonec dorazili,“ prohlásil Petr Fořt, hlavní organizátor a člověk, který stál za výběrem účinkujících.

Ve čtrnáct hodin, kdy festival začínal, již několik hodin nad Kolínem neustále a silně pršelo. Ve stanu Bejbypanku, který byl umístěn mimo placenou zónu, hrály vynikající Buchty a loutky pro tři děti, na kutnohorské Rybičky 48 na hlavní scéně v amfiteátru však v pláštěnkách a pod deštníky už čekalo pár stovek fanoušků. V tuto chvíli se ukázaly výhody zrekonstruovaného areálu, před amfiteátrem voda stékala do kanálů a dláždění umožňovalo chůzi takřka suchou nohou, stejně tak po cestičce napříč celým ostrovem. Stačil však pouhý krok z cesty a už tam čekala rozmáčená půda a bahno.
Před druhou scénou byla obrovská kaluž právě uprostřed, takže zpočátku stáli fanoušci okolo či sledovali muziku zpoza střechy přilehlého altánku, později v ní především některé fanynky prováděly bahenní koupele, obzvlášť když lídr kapely Prohrála v kartách Filip Horáček slíbil nejaktivnějšímu bahňákovi tričko. Na této scéně sklidil největší úspěch úvalský Medvěd 009, s nímž si jednu písničku zazpíval i Kuko ze slovenské kapely Horkýže Slíže. Fanoušky si našli i kutnohorští Lure of Senses, Bára Zemanová se svým Bandem či již zmíněná formace Prohrála v kartách. Své místo tu měly i tvrdší kapely Galactic Industry, HC3 a maďarští Insane. Jiné rytmy sem pak vnesla kapela Temperamento, která kvůli příjezdu z dovolené jednoho člena, vystoupila až ke konci programu na místo skupiny La Pneumatic.

Hlavní gró festivalu se samozřejmě odehrávalo na hlavní scéně, kam seznam kapel přilákal většinu návštěvníků, obzvlášť když to jednu chvíli vypadalo, že přestalo pršet a do areálu se davy přímo valily. Vyznavače tvrdší muziky potěšili Cocotte Minute, dívky v publiku překvapivě vytvořily vstřícnou atmosféru UDG, členové fan klubu nechyběli v první řadě na setu Anety Langerové, v Kolíně několikrát ročně koncertující Čechomor tradičně nabídl zrockované lidovky ve výborném zvuku a také tradičně byl zaplněný nejvíce kotel na Vypsanou fiXu a Horkýže Slíže, kdy fanoušci skákali navzdory dešti.

Závěreční Sto zvířat roztančili nejen plochu, ale i místa k sezení. Po jejich přídavku lidé houfně odcházeli, přestože na druhé scéně se ještě chystala pečecká tancovačková legenda Telegraf. „Tohle je pro mě vrchol festivalu“, poznamenal Aleš Moravec, který si společně s kapelou a několika dalšími fanoušky zpíval nesmrtelné skladby jako Karin, Křídla andělů či Potulní hráči.

Ve stanu Bejbypanku v rámci show Kašpárek v rohlíku zazpívala před slušnou návštěvou Blanka Šrůmová i Márdí z Vypsané fixy, který své spolu zpěvačky, malé dcery Kolíňáka a duše celého projektu Davida Dvořáka, pozval později na velké pódium při koncertu FiXy. Svůj disco set tu měl i Mardoša z kapely Tata Bojs se svojí manželkou.

Cestu areálem lemovaly nejen stánky s občerstvením, ale i stany, v nichž si bylo možné odpočinout, schovat se, zahrát si hru či se nechat vlákat do nabídky některého festivalového partnera. „Vytvořili jsme tam takový festivalový bulvár,“ usmíval se Petr Fořt.

Areál v první větší zkoušce obstál

Škarohlídi čekali na festival Natruc jako na potvrzení svých slov o tom, jak špatně je areál zrekonstruovaný. „Je to daleko menší, tolik lidí se tam nemůže vejít,“ psali nespokojenci na internetových stránkách festivalu i Kolínského deníku. Počasí zatím nahrálo remíze, dvě tisícovky návštěvníků areál pojmul lehce a při některých kapelách tam byla většina přítomných fanoušků a místo ještě bylo. V téměř neustávajícím lijáku se dláždění ukázalo jako nesmírnou výhodou, bývala prašná cesta by se okamžitě změnila v jednu bahenní, navíc rozježděnou automobily vozící aparaturu a kapely. „Samozřejmě, že se daly udělat některé věci i jinak, třeba ještě jedna dlážděná cesta, po které by jezdila auta s muzikanty a zásobováním a nemusela se tak prodírat mezi návštěvníky. Ale to jsou pochopitelně další finanční náklady a jednou k tomu i může ještě dojít. Se zázemím jsme spokojeni,“ poznamenal Petr Fořt z pořádající Ameby, která organizuje nejen mamutí Rock for People v Hradci Králové, ale i další menší festivaly pod stejnou značkou. Nutností u rockového festivalu je postavení další střechy pod tou stávající, na kterou se zavěšuje jak zvuková aparatura, tak světelný park, což vyřeší i zvuk, který byl v pořádku. Bohužel zbytečně velké pro podobnou akci je pódium. Záchody v areálu zůstaly uzavřené, pořadatelé v něm rozmístili mobilní toalety.

Zdeněk Hejduk