Písně oblečené do rockového hávu, ale občas ztišené, si často zpíval celý sál. Jako chór zněl ve chvíli, kdy frontman začal notovat Kmochovu Kolíne, Kolíne. Nechybělo ale ani společné luskání prstů. „Zahraji vám teď jedno blues, to vůbec není jednoduchý žánr, málokdo se k němu prochlastal, to může zpívat jenom ten, kdo nemá ženu, děti, barák, nic…,“ bavil Vlasta Redl zaplněný sál.
Videoklip k písni Rehradice od Vlasty Redla
Po více jak devadesáti minutách se všichni uklonili a odešli a zatímco sál zůstal nerozsvícený a fanoušci tleskali, ze šatny dlouhé minuty nikdo nevycházel. Nakonec se muzikanti na pódium vrátili, někdo zakřičel „Husličky“ a dočkali se jich všichni. Úplně poslední skladbou byla ta oblíbená prvního prezidenta T.G. Masaryka Ach synku, synku, kterou Vlasta Redl hrál na elektrické piano a všichni muzikanti zpívali, završili ji pak variací na árii z opery Prodaná nevěsta. Na závěr většina přítomných tleskala tradičně ve stoje.
