Pikantní je, že z tohoto města pochází Petr Parléř (1332/3 – 1399), stavitel kolínského chrámu, který patří k nejvýznačnějším umělcům české kulturní oblasti. Byl nejen výjimečným architektem, ale i skvělým sochařem a řezbářem. Pocházel z významné německé stavitelské rodiny, která působila po celé Evropě. Jeho otec Jindřich Parléř řídil stavbu kostela sv. Kříže ve švábském Gmündu. Již jako třiadvacetiletý mladý muž byl Petr povolán císařem Karlem IV., aby pokračoval ve stavbě katedrály sv. Víta v Praze, kterou započal Matyáš z Arrasu.

Petr pracoval na Svatovítské katedrále od roku 1356 více než čtyřicet let. Jeho rukopis je patrný především na vysokém chóru chrámu sv. Víta. Je také tvůrcem sochařské výzdoby exteriéru i interiéru. Kromě katedrály se podílel na stavbě řady dalších architektonických skvostů. Patří k nim především Karlův most a Staroměstská mostecká věž, mimo hlavní město pak chór chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně a chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Z jeho sochařských výtvorů je neopominutelný náhrobek Přemysla Otakara I., socha sv. Václava ve Svatováclavské kapli a busty v triforiu Svatovítské katedrály.

V lednu 1360 začal Petr Parléř pracovat na přestavbě kostela v Kolíně. Z původní stavby, pocházející ze 13. století, byl zbourán presbytář a k trojlodí byl připojen nový chór. Tato nová část chrámu jeví charakteristické rysy katedrály.

V centru se nachází Parléřův vysoký chór a kolem presbytáře se stáčí ochoz s věncem kaplí. Zvnějšku je velmi nápadný důmyslně propracovaný opěrný systém. Parléř byl skutečně originálním architektem, a proto se nebál experimentů a inovací. Jednou z nich je například umístění pilíře do osy vysokého chóru, vedoucí pohled člověka vzhůru k oknům, kterými dovnitř proniká množství světla. To vytváří zajímavý kontrast k temnější a nižší starší části chrámu.
Není pochyb, že Petr Parléř byl naprosto jedinečným stavitelem, jehož dílo zásadním způsobem ovlivnilo vývoj architektury nejen u nás, ale i v dalších zemích střední Evropy. Je tomu také díky tomu, že po Petrově smrti v jeho odkazu pokračovali jeho synové Václav a Jan.