Současný ředitel Kina 99, jak byl nový biograf pojmenovaný, Petr Hejcman, cílil ve středu při oslavě výročí především na dětského diváka. V předpremiéře v Kolíně v obou sálech promítl nový český film Gump – jsme dvojka a coby hosta pozval jeho kameramana a režiséra F. A. Brabce, který tyto prostory navštívil několikrát v minulosti s jinými svými filmy. Což se ukázalo jako perfektní tah, protože režisér se představil coby výborný bavič, který nejen trpělivě odpovídal na zvídavé otázky především malých diváků, ale sám přidával spousty dalších informací a bonmotů. Mimochodem, uplynulých pětadvacet let mapuje i fotografická výstava v prostorách kina zachycující mnoho návštěv dalších uměleckých osobností.

Přicházející návštěvníci dostávali u vstupu poukázky na popcorn a limonádu zdarma, vítaly je postavy psa a hrdinů ze seriálu Tlapková patrola, mohli si nechat namalovat vybraný motiv na obličej, a ještě dostali nějaký dárek. František A. Brabec pak uvedl postupně projekce v obou sálech a v tom prvním začal po promítání odpovídat i na otázky. Jak se ukázalo později, především malí diváci kladli v obou promítacích kinosálech dotazy stejné A to třeba jestli už se natáčí třetí díl, jak se jmenuje Gumpova sestřička a kolik je jí let či jak dlouho film vznikal.

„Točili jsme dvacet natáčecích dnů, jeden den je oficiálně dvanáct hodin, ale samozřejmě jsou tam nějaké přesčasy. Ale výroba trvá tak rok a půl, musí se najít lokace a potom film sestříhat, obarvit, natočit muziku a mnoho dalších věcí,“ vysvětlil režisér a kameraman. Ten také vysvětlil, jak natočil hromadnou scénu bez placeného komparzu nebo předvedl natáčení rvačky psa a člověka k čemuž si vypůjčil plyšovou hračku psa a šátek. „Natáčeli jsme na Orlíku, ale hlavně okolo mého bydliště, tedy Slaného, já nerad cestuji,“ odpověděl host na další otázku z publika.

„Já nemám žádné historky z natáčení, zjistil jsem, že někteří tvůrci si je píší dopředu, aniž by se staly, mají je perfektně vypointované, ale je to jen jejich imaginace. Já odpovídám spontánně a tak, jak se vše stalo,“ zněla jedna z odpovědí na otázku některému z rodičů. Ty nejzajímavější dotazy z publika odměňoval ředitel kina Petr Hejcman podepsanými plakáty, plyšovou hračkou, knihou, podle které byl příběh zfilmovaný nebo tričky s logem výročí kina. Jeden klučina, který se ptal nejzvídavěji, dostal plakát, jež byl nejen podepsaný, ale sliboval mu jménem režiséra i hereckou účast v jeho dalším filmovém díle. Kdo měl zájem, odnášel si podepsanou fotografii, režisér a kameraman neodmítl ani žádnou žádost o podpis či společný snímek.