Člověku se občas nechtějí lovit mince z kapsičky na drobné a tak rozměňuje a rozměňuje až jich má příliš. A pak láteří především na padesátníky, které jsou tak říkajíc „podřadné nikláky“. Ovšem nic se nemá podceňovat, protože i obyčejný padesátník může být velmi nepostradatelný.

Nedávno jsem v obchodu platila částku, která vyšla právě na padesátník. Prodavačka kupodivu žádný neměla. Tak sem se jala štrachat mince. Postupně jsem je opravdu všechny z peněženky vybrala a padesátník, kterých obvykle mívám několik, žádný. Já ho neměla a prodavačka taky. Z patové situace se podařilo vybruslit jen tím, že jsem jí ho prostě nechala tak říkajíc od cesty jako dýžko. A říkám si: Žeby zrovna tady u nás nastal ten časoprostor, ve kterém se stahují padesátníky z oběhu? Když už ani já nemám, tak kdo už potom.

Ptám se tedy hospodářky v redakci. Dozvídám se, že jich před nedávnem pěkně plný pytlíček odnesla do banky. A tak si myslím, že poslední z řady haléřů začíná nenávratně mizet v peněžních ústavech. Ještě za čerstvé paměti jdu nějaký od svých známých „vyžebrat“. Schovám si ho do sbírky, protože v tomto případě je jasné, že tento rádoby bezvýznamný peníz bude ještě jednou celkem cenný.