Na pódiu jej doprovázeli jeho syn Filip střídající tubu a baskytaru a trumpetista Michal Gera.

„Já jsem vstoupil už do osmé dekády svého života, a tak teď hraji jen s lidmi, s nimiž mě to baví," uvedl koncert a odpíchl jej jednou ze známějších skladeb Hotel Štístko Blues.

Pak písničkami vzpomněl na šestnáctiletou dívku Zuzanu, která napsala kdysi text v nemocnici jako terapii i na zastřeleného muzikanta kapely Bílá nemoc. Do přestávky došlo ještě na Zavolej jen moje jméno, kterou coby žena kdysi zpíval Petr Kalandra, Cínového vojáčka autora Shawna Philipse s českým textem Zdeňka Rytíře a skladbu Posedlej Alois.

V druhé polovině koncertu zazněly přeci jenom známější písničky jako Bojler Blues, jehož úvodního sloganu „vyměnil jsem bojler za altovej saxofon," byl prý autorem muzikant Jaroslav Olin Nejezchleba, ulítlý text Pavla Kopty o těhotném tchánovi Skandál nebo hit a titulní skladba jedné z dávných desek Spáleného kapely Amatérské sdružení profesionálních muzikantů Asi v tom bude nějakej háček. Nadšení diváci si pak ještě vytleskali dva přídavky.

„Škoda, že vás neslyší moje žena, ta by na mě byla pyšná," shodil aplaus Jan Spálený a definitivně se rozloučil.