Ti před publikum předstoupili po závěrečných titulcích více jak dvouhodinového filmu, ze sálu ale odešlo jen několik jednotlivců, většina zůstala na svých sedadlech a dost z nich se aktivně zúčastnilo následné besedy, která se protáhla na celou hodinu. Než se první dotazovaný osmělil, vysvětlil režisér kolínskou stopu Myslivečka i to, proč nezůstal žít v Praze.

„Praha byla zdecimovaná vojnou, divadla byla zavřená, musel se dostat do Itálie, což byla tehdy velmoc hudby,“ vysvětlil Petr Václav. První dotaz z publika vedl k poměrně nechutné nočníkové scéně. „Příběh jsem musel fabulovat, ale samozřejmě jsem vycházel z dostupných faktů a podobnou scénu popisoval Josef II., král prý opravdu takový byl. Akt prý trval třicet minut a neskutečně jej bavil,“ rozesmál režisér publikum.

„Zajímal mě skladatelův životní osud, když zbořil všechny překážky a vydal se na cestu. Navíc jeho hudba je nespravedlivě zapomenutá,“ odpověděl Václav na otázku, co bylo prvním impulsem k natáčení. Oba hosté pak spočítali, jak dlouho trvala výroba filmu od půlročního nazírání na budoucí látku přes cesty do archivů, roční stáž v Itálii, jeden a půl roku příprav, roční psaní scénáře a poté shánění peněz, zahájení natáčení a jeho zastavení, nejdříve z důvodu nedostatku financí a poté vinou kovidových opatření.

Přítomné také zajímal vztah Myslivečka a Mozarta, či kde je český skladatel pohřben. „Teď už nikde. Jeho ostatky byly v centru Říma v kryptě, ale ta je dnes vybagrovaná, protože ji neustále zalévala řeka Tibera, takže všechny ostatky někam odvezli a už neexistují. Ale Mysliveček tam má alespoň malou destičku,“ vylíčil Petr Václav. Ten odpovídal i na dotazy vedoucí k množství fabulace ve filmu, jestli od začátku do hlavní role počítal s českým hercem Vojtěchem Dykem, jestli hrdina filmu vedl opravdu takový milostný život jako ve filmu či jak to bylo s digitálními úpravami, především s Myslivečkovým rozpadlým nosem.

Po skončení besedy v sále se ještě diskutovalo v předsálí. Film, který Česká filmová a televizní akademie nominovala za naší republiku do klání o Oscara promítá kolínské Kino 99 v úterý, sobotu a další úterý. A v listopadu dojde i na projekci v původním italském znění, po kterém někteří diváci v besedě volali.