Superměsíc nastane v okamžiku, když se Měsíc na své oběžné dráze, známé také jako perigeum, nachází nejblíže Zemi. Lidem se zdají být jasnější a větší, a to dokonce o sedm až patnáct procent oproti normálnímu úplňku. V případě jasné oblohy tak nabízí tento jev pozorovatelům velkolepou podívanou.

Na obloze byl vidět opět superkrvavý úplněk Měsíce.
Jedinečný pohled. Lidé mohli pozorovat superkrvavý Měsíc, na další si počkají

Už minulou noc mohli lidé pozorovat velký kulatý kotouč. Ovšem astronomicky přesně dosáhl Měsíc plného osvětlení dnes v úterý ve 13:52 odpoledne. V Česku ho lidé mohou pozorovat až během noci. Od Země bude vzdálený 357 657 kilometrů. „Pro obyčejného pozorovatele nebude Měsíc o mnoho větší, než normálně, ovšem bude znatelně jasnější. Tím se podstatně zlepší jeho viditelnost,“ sdělil stanici CNN Noah Petro z vesmírné agentury NASA.

Tento letošní úplněk bude výjimečný ve více paramtrech. Podle odborníků z NASA se bude ve středu nad ránem, vznášet v nejnižším letošním bodě, a to jen 23,3 stupňů nad horizontem. V té době budou v Česku už ale čtyři minuty před sedmou hodinou ranní, což znamená že Měsíc u nás bude už dávno za obzorem.

Zdroj: Youtube

Kdy pozorovat jahodový superměsíc v ČR

Pozorovat východ Měsíce je v úterý možné v Česku od 21:36 hodin. „Nejlepší je ho sledovat hned při východu, nebo těsně před jeho západem, neboť v tu chvíli vypadá největší,“ poradila astrofyzička Jacqueline Faherty.

Nejlepší místo pro pozorování je pak podle odborníků takové, kde mají lidé výhled na jasný obzor. Noah Petro také doporučil vyhnout se oblastem s vysokými budovami nebo hustými lesy. Nejlepší je louka či pole, daleko od světelného smogu. 

Proč Jahodový měsíc

Lidé tento červnový úplňek nejčastěji přezdívají po sladkých plodech. Názvy superměsíců mají kořeny v indiánských pojmenování, a u tohoto tomu není jinak. Říkat mu po jahodách začali původní Američané z komunit Algonquin, Odžibve a Dakotové a Lakotové, kteří sídlili na severovýchodě Spojených států a východě Kanady. V době, kdy docházelo k tomuto vesmírnému fenoménu, byla v těchto regionech zrovna krátká sezona jahod a příchod superměsíce vnímali Indiáni jako znamení, že jsou plody zralé a připravené ke sběru.

Volně plovoucí, takzvaná nezbedná planeta (rogue planet).
Cestovat vesmírem jde i bez kosmické lodi, tvrdí studie. Může to spasit lidstvo

V Evropě se mu nejčastěji říká Medový či Růžový Měsíc. Stejně jako původní Američané si i Evropané spojili superúplněk s přírodními jevy: se sběrem jarního medu či s kvetením růží. S růžovou barvou nemá název nic společného. 

Přestože nejsou superměsíce nijak vzácné, každý měsíc se neobjevují. K úplňku dochází každých 29,5 dní, zatímco do perigea se Měsíc dostane každých 27 dní. Jen když se tyto dva okamžiky překryjí, vznikne superúplněk.

Kdy budou další superměsíce?

Poslední superměsíc lidé pozorovali v květnu a na další se můžou těšit 13. července, kdy bude zemská přírodní družice od povrchu vzdálená pouhých 357 417 kilometrů, a bude tak letos při úplňku nejblíže Zemi. Třetí a poslední letní velkolepá podívaná proběhne 12. srpna.

Jahodový měsíc není jediná hvězdná událost, která se v červnu uskuteční: 21. června přijde letní slunovrat, což značí konec jara a začátek léta. Kromě toho také budou moci astronomičtí nadšenci během noci 24. června pozorovat pět naší Zemi nejbližších planet v jedné řadě nad hlavou. Tato příležitost se lidskému oku nabídne poprvé za posledních 18 let.