Kliknutím zvětšítePodrobné zkoumáni téměř dvou tisíc největších jezer světa ukázalo, že jim ročně ubývá asi 21,5 trilionu litrů vody. To znamená, že svět ročně přicházel o ekvivalent sedmnácti jezer Mead v Nevadě, což je největší přehrada ve Spojených státech amerických. Zhruba to také odpovídá veškeré spotřebované vodě ve Spojených státech v roce 2015, informuje agentura AP.
Jak upřesnila CNN, jezera pokrývají jen asi tři procenta povrchu planety, ale obsahují devadesát procent povrchové tekuté vody a jsou podstatným zdrojem vody k pití, pro závlahy i produkci elektřiny. Navíc fungují jako prostředí pro život mnoha živočichů a rostlin. Studie zveřejněná v prestižním časopise Science poukazuje, že u vysychajících jezer žije asi čtvrtina světové populace.
Mezinárodní vědecký tým se zaměřil na téměř dva tisíce největších přírodních jezer a přehrad světa, které dohromady představují 95 procent této vodní zásoby na Zemi. Analyzoval čtvrt milionu satelitních snímků z let 1992–2020, klimatická data a počítačové simulace, a zjistil, že víc než polovina z nich se zmenšila natolik, že je to statisticky významná a nikoliv nahodilá změna.
„Víc než polovinu úbytku lze primárně připsat lidské spotřebě nebo nepřímo lidské činnosti prostřednictvím klimatické změny,“ uvedl pro AP hlavní autor studie Fangfang Yao, který se zabývá klimatem na Coloradské univerzitě.
Autoři uvádí také další důvod vysychání, který označují za přirozenější. Vody podle nich ubývá kvůli změnám v pravidelnosti a vydatnosti dešťů a odtoku vody, ale i na tom se může podílet změna klimatu. To jsou hlavní příčiny, proč podle studie íránské Urmijské jezero přichází o trilion litrů vody ročně.
Studie uvádí, že 53 procent procent jezer a přehrad přišlo o významné množství vody s čistým úbytkem asi 22 miliard tun ročně.
„Celosvětový trend vysychání je rozsáhlejší, než se dosud uvažovalo,“ řekl Yao CNN. Dodal, že úbytky vodní zásoby jeho tým zjistil všude, včetně vlhkých tropů a studených arktických oblastí.
Různá jezera přitom postihují různé vlivy. Za zmenšováním Aralského jezera v Uzbekisátnu a Saltonského moře v Kalifornii je podle studie neudržitelná spotřeba vody, zatímco pokles Velkého solného jezera připisuje změnám ve srážkách a odtoku vod. V arktických oblastech se jezera zmenšují v důsledku kombinace změn teplot, srážek a odtoku.
„Mnohé o otisku lidské aktivity a změny klimatu v úbytku jezerní vody jsme dosud nevěděli. Jde například o vysychání jezer Good-e-Zareh v Afghánistánu nebo Mar Chiquita v Argentině,“ poukázal na zjištění svého týmu Yao.
Tyto změny mohou mít celý řetězec důsledků, připomněla CNN. Patří mezi ně klesající kvalita vody, nárůst toxických sinic a úbytek vodního života. „Významným a často přehlíženým aspektem je zhoršování kvality vody v teplejším klimatu, což zvyšuje zátěž pro zásobování vodou v komunitách, které na jezerech závisí,“ řekl Yao.
Nánosy zmenšují přehrady
U přehrad studie zjistila, že největším faktorem jejich úpadku jsou sedimenty, které je zanáší a zmenšují jejich velikost. Yao to označil za plíživou katastrofu odehrávající se v měřítku let a desetiletí. Například druhá největší umělá přehrada ve Spojených státech, jezero Powell, kvůli nánosům přišla o téměř sedm procent své kapacity. Yao dodal, že i sedimentace může být ovlivněna klimatickou změnou. Například čím dál intenzivnější lesní požáry destabilizují půdu ve vyhořelých porostech a napomáhají většímu splachování a odnášení sedimentů do jezer a přehrad.
Podívejte se na satelitní snímky, jak postupně vysychalo Aralské jezero:
Problémy klimatické změny, odvádění vody a zanášení znali vědci už dlouho „Ovšem úplná kvantifikace proměn zásob vody poskytnutá autory studie je nová a poskytuje mnohem úplnější obrázek než dřívější výzkumy. Obecně mě nejvíce znepokojují jezera, která jsou ekologicky významná a leží v zalidněných oblastech, které nemají mnoho jiných dobrých zdrojů vody. Obavy vyvolávají zejména Urmijské jezero, Mrtvé moře, Saltonské moře v Kaliforni a další,“ řekl pro AP profesor hydrologie z Univerzity Severní Karolíny Tamlin Pavelski, který se na studii nepodílel.
Situace se bude dál zhoršovat, protože společnost bude na teplejší Zemi a s rostoucí populací potřebovat víc vody a více přehrad, doplnil klimatický hydrolog Park Willians z kalifornské UCLA, který se na studii také nepodílel.
Profesorka geologie Catherine O'Reillyová, z Illioniské státní univerzity, která se na studii nepodílela, řekla CNN, že nový výzkum poskytuje užitečná dlouhodobá data, která pomohou rozplést míru relativní důležitosti různých faktorů podílejících se na úpadku jezer.
„Tato studie skutečně zvýrazňuje dopad klimatu způsoby, která nám je bezprostředně přibližují - k jakému množství vody máme přístup a jaké máme možnosti pro zvyšování zásob vody? Když vidíte, kolik vnitrozemských systémů nedokáže uchovávat tolik vody, jak tomu bývalo, jde z toho trochu strach,“ podotkla O'Reillyová.
7
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
