Až donedávna se vědci přikláněli k názoru, který v roce 2009 zformuloval vědec Carles Lalueza-Fox z univerzity Pompeu Fabra v Barceloně, a sice, že převážná většina neandertálců disponovala pouze krevní skupinou 0. Lalueza-Fox dospěl k tomuto závěru na základě výzkumu genetických informací získaných z ostatků dvou neandertálců, kteří žili před 45 tisíci lety v jeskyni El Sidron na území dnešního Španělska.

Dračí člověk (Homo longi)
Obří lebka v čínské studni. Vědci přehodnocují evoluci člověka

Nová studie již dříve sekvenovaných genomů, pocházejících z ostatků tří neandertálců (a jednoho denisovana), však odhalila v krvi těchto dávných předků člověka polymorfní variace, které naznačují, že neandertálci měli v rámci krevního systému AB0 i další krevní skupiny, konkrétně A a B. Vědci to zjistili díky tomu, že se jim podařilo v genetických sekvencích zmíněných ostatků identifikovat řadu alel, tedy konrétních forem genu těchto krevních skupin. K jejich objevu přispěl vznik dalších technologií pro analýzu DNA. Informuje o tom Science Alert.

Vzešli z Afriky, potvrdil výzkum

„Krevní skupiny červených krvinek představují silné antropologické ukazatele. Je zvláštní, že navzdory jejich významu a množství neustále přibývajících dostupných genotypových údajů o moderních lidech jim až dosud nebyla v paleogenetických studiích věnována téměř žádná pozornost,“ vysvětluje ve svém textu, publikovaném odborným serverem Plos One, vědecký tým vedený paleoantropoložkou Silvanou Condemiovou z francouzské univerzity v Aix-Marseille.

Tým tvrdí, že kromě objevu nových krevních skupin ze systému AB0 posiluje jejich výzkum hypotézu, že neandertálci i denisované pocházeli původně z Afriky - svědčí o tom totiž absence určitých antigenů v krvi, a naopak přítomnost krevních skupin, jež se vyskytují u afrických populací. 

Vykopávky na archeologickém nalezišti Panga ya Saidi v Keni
Vědci našli důkazy o nejstarším pohřbu v historii. Šlo o teprve tříleté dítě

"Tato zjištění jsou v souladu s tím, že neandertálský a denisovanský genový fond předcházel rozšíření druhu Homo sapiens z Afriky," píší vědci.

Ve zkoumaných vzorcích objevili i další stopy, například specifickou alelu strukturního genu RHD, kódujícího RhD protein, jež se u moderních lidí již nevyskytuje, s jedinými dvěma výjimkami: domorodými Austrálci a Papuánci. Podle vědců to naznačuje, že se neandertálci křížili s příslušníky druhu Homo sapiens, kteří migrovali do jihovýchodní Asie.

Neandertálci geneticky slábli

Nová studie nabízí také několik dalších možných příčin, které mohly urychlit vyhynutí neandertálců. Podle vědců se v pravěkých genomech tří neandertálských a jednoho denisovanského ostatku našel poměrně velký počet alel, které tito dávní předci sdíleli, což naznačuje nízkou genetickou rozmanitost, spojenou v případě neandertálců pravděpodobně i se vzájemným pohlavním životem v rámci jednoho rodu.

Porovnání lidské a neandertálské lebky. Vyhynulý hominid se v mnoha ohledech druhu Homo sapiens podobal a zdá se, že společnou měli i péči o chrup
Neandertálci byli šikovnější, než se myslelo. Používali i párátka, tvrdí vědci

Genetické varianty přenášené v neandertálské krvi navíc zvyšovaly pravděpodobnost vzniku hemolytické nemoci novorozenců, což je stav, při němž imunitní systém matky napadá krevní buňky ještě nenarozeného plodu. "To mohlo přispět k oslabení nastupujících generací neandertálců do té míry, až to vedlo k jejich zániku, zvlášť v kombinaci s konkurencí druhu Homo sapiens, s nímž soutěžili o stejný ekologický prostor," uzavírají vědci.