Tři a půl tisíce let starý kousek papyru pokrývá rukopis označovaný jako Papyrus Louvre-Carlsberg, protože polovinu textu tvoří převážně lékařské informace. Část papyru se dochovala v pařížském muzeu Louvre, druhou část uchovává Kodaňská univerzita v Dánsku.

Starověký návod k použití

Nyní vědci přišli na to, že tento papyrus zřejmě ukrývá další vzrušující objev: originální starověkou "příručku", popisující zásadní kroky při balzamování lidských těl a vytváření jejich mumií.

Až dosud měli egyptologové k dispozici pouze dva původní texty pojednávající o mumifikaci. Tento proces považovali staří Egypťané za posvátné umění, jehož znalost si mezi sebou ústně předávalo jen několik odborníků.

Dekorativně zdobená rakev k bahnem obalené mumii nepatřila
Archeologové našli záhadnou mumii. Byla ve stavu, který nikdo nečekal

"Text se čte jako paměťová pomůcka, takže jeho zamýšlenými čtenáři museli být znalci, jimž bylo třeba některé podrobnosti - například použití různých druhů obvazů - připomenout," vysvětluje egyptoložka Sofie Schiødtová z Kodaňské univerzity. Ta tuto teorii zveřejnila jako svou dizertační práci, odborným recenzováním její studie zatím neprošla.

Celý text zachycený na papyru by měl být podle serveru Science Alert zveřejněn příští rok.

Sedmdesát dnů mumifikace

Mezi detaily, které se vědkyni podařilo z papyrového textu vytáhnout, patří třeba seznam pokynů, jak nabalzamovat tvář pomocí kousku červeného plátna potřeného speciálním rostlinným roztokem. Roztok obsahoval aromatické látky a pojiva, díky nimž mělo vše držet pohromadě, měl sladce vonět a současně chránit obličej mrtvého před hmyzem a bakteriemi.

Archeolog otevírá za přítomnosti novinářů a úředníků jeden ze sarkofágů z archeologického naleziště v Sakkáře.
V Egyptě vyzdvihli 59 sarkofágů, jeden z nich otevřeli přímo před novináři

Podle Schiødtové nebyl takový postup balzamování tváře dosud zdokumentován, ale odpovídá některým nalezeným mumifikovaným lidským ostatkům.

Rukopis rovněž stanoví harmonogram balzamovacích prací. Ty by měly trvat 70 dní, z toho 35 dní představuje vysoušení těl a druhých 35 dní jejich "zabalování", rozdělené do čtyřdenních intervalů.

Mumie kočky, sokola a ptáčete ibise posvátného na výstavě věnované starověkému Egyptu v muzeu v Birminghamu
Vědci odhalili tajemství záhadných ptačích mumií ze starého Egypta

Podle Schiødtové byla těla určená k balzamování po odstranění vnitřních orgánů a mozku běžně potřena směsí zvanou natron, tu ale tento konkrétní text nezmiňuje. Celý rituální postup mumifikace se podle egyptoložky nesl ve znamení obnovy tělesné integrity zesnulého, což během balzamování představovalo sedmnáct různých procesů.

"V rámci čtyřdenních intervalů bylo tělo zabaleno do látky a obloženo slámou napuštěnou aromatickými látkami, aby se k němu nemohl dostat hmyz ani mrchožrouti," popisuje vědkyně.

Dosud nejstarší a nejpodrobnější manuál

Jde o první překlad poloviny papyru uložené ve sbírkách Kodaňské univerzity, který doplňuje informace získané z již interpretované druhé poloviny z Louvru - ta se věnuje zejména rostlinným léčivům a kožním otokům.

Papyrus má na délku téměř šest metrů a ve starém Egyptě představoval zřejmě důležitý zdroj vědění v oblasti lidského zdraví a nemocí - včetně toho, která onemocnění jsou považována za díla bohů a jak jim čelit.

Archeologové našli kostru s homolovým kloboukem, odpovídajícím staroegyptským kresbám
Záhadné špičaté klobouky z egyptských maleb se našly. Materiál vědce překvapil

Oproti dvěma dosud známým manuálům mumifikace, objeveným dříve, je rukopis Papyrus Louvre-Carlsberg starší. Navíc se se v něm objevují podrobnosti, které v dalších dvou dokumentech chyběly. Stává se tedy dosud nejstarším a nejpodrobnějším záznamem této praxe, jaký máme k dispozici. 

"V pozdějších příručkách bylo mnoho popisů balzamovacích technik, zachovaných na tomto papyru, už vynecháno. Tento popis je opravdu mimořádně podrobný," uzavírá Schiødtová.