Do studie bylo v současnosti zařazeno 20 účastníků, kteří se potýkají s pravidelnými každoměsíčními záchvaty migrény, ale vědci doufají, že se jim podaří zaregistrovat ještě alespoň 70 dalších dobrovolníků.

Užívané, ale nelegální léčivo

Migrénami trpí i přes řadu možností léčby stále hodně lidí, jež tento problém významně oslabuje. Pulzující bolest, obvykle lokalizovaná v jedné části hlavy, může trvat hodiny nebo dokonce i dny a často ji provází nevolnost, zvracení nebo extrémní citlivost na světlo nebo zvuk.

Lidský mozek
Vědci sledovali pohyb myšlenky v mozku. Už vědí, proč lidé mluví dřív, než myslí

Bohužel ne každý reaguje na současné možnosti léčby stejně a u některých pacientů mohou dnes používané léky přestat během času fungovat. Spousta pacientů se podle svých vyjádření uchýlila ke konopí jako k alternativní léčbě, jenže jeho účinky nejsou dodnes pořádně zmapované, protože od doby, kdy se stalo pěstování a užívání této rostliny ve Spojených státech i v řadě dalších zemí světa nelegální, se jejímu léčebnému potenciálu při chronických potížích věnovalo jen velmi málo výzkumů.

"Hodně z toho, co víme o konopí, je pouze neoficiální," upozorňujer server Science Alert, který informuje o současné klinické studii.

"Řada pacientů trpící migrénami se potýká se svým problémem řadu let, ale nikdy ho neprobírali se svým lékařem, a místo toho se léčili různými svépomocnými metodami, například právě konopím. Když se nás dnes pacienti ptají, zda konopí na migrény opravdu funguje, nemáme k dispozici žádné údaje založené na důkazech, abychom jim na tuto otázku odpověděli," uvádí neurolog Nathaniel Schuster z Kalifornské univerzity, který se zabývá bolestmi hlavy.

Tisíce let staré recepty a jejich konec

Lékařský potenciál konopí a kanabinoidů byl na Západě několik desítek let přehlížen, i přesto se ale dá tento jev považovat spíše za novodobou záležitost, protože předtím se konopí používalo po tisíce let.

Dokumenty pocházející z doby dva tisíce let před naším letopočtem naznačují, že lidé ve starověké Asýrii (státu nacházejícím se na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku) používali konopí k ovazování skrání, což jim zmírňovalo napětí v hlavě. Ve starověkém Řecku se toto přírodní léčivo používalo na "bolest v uších" a podle perských a arabských starověkých textů sloužilo také k léčbě bolesti hlavy. Rovněž ve středověku doporučovali tehdejší lékaři rostlinu ke zmírňování bolestí hlavy.

Vyšetření prostaty. Ilustrační snímek
Mužů s rakovinou prostaty přibývá, stovky čeká smrt. Nadějí je plošné vyšetření

O stovky let později se však stalo konopí pro lékařské účely i pro vědecký výzkum zapovězeným územím. Důvodem byla skutečnost, že se v návaznosti na americký zákon o dani z marihuany z roku 1937 stalo obchodování s konopím i jeho prosté držení nezákonným (podle některých teorií stály za prosazením tohoto zákona zájmy amerických podnikatelů v papírenském průmyslu a ve výrobě umělého vlákna nylonu, což byly produktové kategorie, jimž konopí nejvíce konkurovalo).

Pro lékařské účely se sice konopí nadále užívat smělo, ale jeho předepisování, prodej v lékárnách, kultivování za léčebným účelem a výroba konopných léčiv zatěžovalo vyšší zdanění. V 70. letech minulého století pak skončila i tato částečná benevolence, protože dosavadní zákon o dani z marihuany byl zrušen a nahradil ho nový, který oficiálně zakazoval používání této rostliny k jakémukoli účelu. Tím se stalo konopí prakticky nedostupné i pro vědecký výzkum. 

První řádná klinická studie

Bez řádných klinických studií není zmírňující účinek některých derivátů marihuany na bolest hlavy průkazný, mnoho lidí však přesto konopí právě k tomu používá. A počáteční výsledky preklinických studií jsou podle Science Alert slibné. 

V roce 2020 proběhla ve Spojených státech třicetidenní studie zkoumající vliv konopí na pacienty s bolestmi hlavy a migrénami, která zjistila, že u více než 86 procent pacientů došlo po užívání této látky ke zlepšení příznaků. Jiné nedávné výzkumy v Kalifornii naznačily, že až 10 procent pacientů s bolestmi hlavy hledá úlevu právě v této rostlině. 

"Zprávy o soukromém užívání konopí ani jednotlivé případové studie nám však nemohou poskytnout dostatečný vhled do problematiky. Bez klinické studie s řádnou kontrolní skupinou je velmi obtížné říci, zda jsou terapautické účinky konopí skutečné, nebo zda tato látka funguje jen jako placebo," uvádí Science Alert.

Jeden z testů rezistence na antibiotika. Candida auris patří bohužel k multirezistentním, ilustrační foto
Noční můra nemocnic se poprvé našla i v přírodě. Houba je smrtelně nebezpečná

Nyní tedy probíhá díky iniciativě vědců z Kalifornské univerzity v San Diegu první oficiální klinická studie, jež dělí dobrovolníky náhodně do čtyř samostatných skupin. Jedna skupina dostane ke kouření neúčinnou látku, druhá květ konopí obsahující THC, třetí konopný květ obsahující CBD a čtvrtá směs s THC i CBD. Žádná ze skupin přitom pochopitelně nebude vědět, jakou látku obdržela. 

Vědci poté určí, která léčba fungovala z hlediska zmírnění bolesti hlavy, nevolnosti, zvracení a citlivosti na světlo nebo zvuk nejlépe, a to jak z dlouhodobého, tak krátkodobého hlediska.

"Je to další šance, když ostatní selžou"

Jednou z prvních dobrovolnic, jež se ke studii přihlásily, byla Allison Kniggeová. Migrénou trpí od malička a ani přes vyzkoušení řady léčiv jí podle jejích slov nic dosud nepomohlo. V době, kdy ji neurolog Schuster oslovil s nabídkou zúčastnit se výzkumu, byla už na konci se svým důvtipem a ochotná zkusit cokoli, co by jí ulevilo.

"Jsem hrdá a vděčná za to, že mohu být součástí studie, která třeba povede k tomu, že pro ty z nás, co trpíme migrénami, získáme více možností léčby. Mohlo by to znamenat další šanci, když všechny ostatní selžou. Pro pacienty, jimž život pravidelně ztrpčuje migréna, je to opravdu významné," řekla Science Alert Kniggeová. Studie v současnosti stále probíhá.