V oblacích Venuše život není, tvrdí vědci. U Jupitera to ale může být jinak

Tým pracoval na oponentuře studie, která v září minulého roku oznámila, že existuje poměrně vysoká pravděpodobnost výskytu života na mikroskopické úrovni, tak jak ho známe ze Země, v hustých Venušiných oblacích naplněných kyselinou sírovou. Vědci nyní ze získaných údajů ze satelitů zjistili, že množství vody je v atmosféře planety více než stokrát nižší, než je potřebné k tomu, aby se život podobný tomu pozemskému v ní udržel.

„Je to téměř až na dně stupnice. To množství je nepřekonatelně daleko od toho, co je potřeba k přežití,“ uvedl pro americkou agenturu AP vedoucí týmu John Hallsworth, mikrobiolog z Queen's University v Belfastu v Severním Irsku. Jeho tým se zaměřil i na pozemské mikroorganismy. „Ani ty nejvíce tolerantní vůči suchu. Ani ty žijící v nejvíce kyselém prostředí. Nikdo by na Venuši neměl šanci.“

Nezbedné planety mohou mít obyvatelné měsíce, tvrdí vědci. Našli kandidáty

Zatímco nejnovější poznatky více méně vylučují existenci života na Venuši - přinejmenším tedy pro organismy na bázi vody - vědci už pokukují po jiné planetě. Jupiter by mohl být vhodnějším adeptem. Na rozdíl od Venuše podle posledních údajů má dostatečné množství vody v oblacích se správnými atmosférickými teplotami.

„Já neříkám, že na Jupiteru existuje život, ani nenaznačuji, že by tam mohl snad být. Už jen kvůli tomu, že netušíme, zda by byl v atmosféře tohoto plynného obra dostatek živin,“ vysvětloval Hallsworth. „Ale přesto je to naprosto vzrušující a naprosto neočekávané zjištění."

Mise na Venuši

Podle Hallswortha a jeho kolegy astrobiologa z americké vesmírné agentury NASA Chrise McKaye, spoluautora vědeckého textu publikovaného minulý týden v časopise Nature Astronomy, budou zapotřebí další analýzy a masivnější sběr dat, aby se potvrdila varianta mikrobiálního života hluboko v mracích Jupiteru.

Hawking měl pravdu. Černé díry se nezmenšují, potvrzují to nové výpočty

Na Venuši v tomto desetiletí a počátkem příštího vyrazí tři sondy - dvě vyšle NASA a jednu Evropská kosmická agentura ESA. Hallsworth a McKay ale neočekávají, že by mohly jejich tvrzení o neobyvatelnosti nejžhavější planety soustavy nějak ohrozit. „Vlastně je to neštěstí. Opravdu bych si přál, aby život na Venuši byl. Vždy jsem chtěl život hledat, ne jeho existenci vyvracet,“ zalitoval pro AP McKay.

Skupina vědců, která v září loňského roku publikovala studii o možnosti života ve Venušiných oblacích, opřela svá tvrzení o přítomnost toxického plynu fosfanu v atmosféře. Na Zemi je totiž úzce spojen právě s mikroorganismy, které ho produkují. Vědci tvrdili, že hladina fosfanu na Venuši je příliš vysoká na to, aby byl jen geologického původu.

Evropa má impozantní vesmírný plán: týká se ledových bojovníků i Venuše

„Nesnažíme se protlačit tvrzení, že Venuše je na sto procent obyvatelný svět. Ale zatím všechny konvenční výklady naznačují, že Venuše obyvatelná může být,“ uvedla astrofyzička Massachusetts Institute of Technology (MIT) Sara Seagerová, jež je součástí týmu a kterou výsledky oponentní studie zveřejněné v Nature Astronomy naplnily nadšením. „Nenecháme na Venuši kámen na kameni, pro případ, že by na ní skutečně život existoval,“ uvedla pro AP.

I podle dalších vědců není jediný důvod zbavovat se nadějí na prokázání života na druhé planetě. Vždy existuje možnost, že v oblacích Venuše může žít organismus zcela odlišný od čehokoli na Zemi a absolutně přizpůsobený extrémně horkým a drsným podmínkám skleníkové planety. „Pokud v těch mracích něco je, pak to musí být forma života, jakou neznáme,“ potvrdil astrobiolog Janusz Petkowski, kolega Seagerové z MIT.