Do prostoru obce se archeologové vrátili uplynulé dva roky již několikrát. „V Holubicích totiž pokračuje intenzivní výstavba bytů a rodinných domů. Záchranný výzkum poblíž silnice I/50 prováděný během června a července odkryl desítky archeologických objektů,“ oznámila Mikulková.

Cenná starodávná naleziště bývají intenzivními stavebními pracemi v obcích ohrožená často. „Byli tam přibližně před pěti tisíci lety pohřbeni a v klidu uloženi. Dnes jsou ale všude jen výstavby, což znamená konec jejich klidného odpočinutí,“ posteskla si v souvislosti s tím třeba Ladislava Rejdová z Troubska na Brněnsku.

Mrtví byli na svoji poslední cestu pečlivě vybaveni. „Ve dvaceti prozkoumaných hrobech jsme nalezli typickou keramiku v podobě výrazně zdobených pohárů a mís. Zkoumali jsme také drobné kovové předměty a nezbytnou součást výbavy těchto lukostřelců v podobě nátepní destičky. Kromě kostrových hrobů jsme prozkoumali i dvě mimořádně rozsáhlé jámy na těžbu hlíny z mladší doby bronzové,“ doplnila archeoložka.

Záchranných akcí organizovali pracovníci Ústavu archeologické památkové péče s ohledem na stavební boom v celém regionu na Vyškovsku v uplynulém roce více. Pracovali například v průmyslovém areálu při severním okraji Vyškova. „Skrývka ornice odhalila tři pravěké objekty. Nezajímavějším z nich byl kostrový hrob kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné z doby před více jak dvěma tisíci lety před Kristem. Na dně rozměrné hrobové jámy jsme nalezli mohutnou amforu a několik pohárů zdobených otiskem šňůry,“ připomněla Mikulková.

Dalšími zajímavými nálezy tam byly měděná dýčka, měděné šídlo, kostěné dlátko, kamenná sekerka a kamenný rohovcový úštěp. „Kosterní pozůstatky původně uložené ve skrčené poloze na boku, byly silně rozvlečené jak po dně hrobové jámy, tak v jejím zásypu. Hrobová jáma byla patrně původně dutá a předpokládáme nějakou formu vnitřní dřevěné konstrukce. To umožnilo pohyb zvířat uvnitř hrobu, a tím došlo k rozvlečení lidských ostatků,“ popsala archeoložka.

Zcela jistě nemohla vyloučit ani možnost vyloupení hrobu již v pravěku, protože nad mohutnou hrobovou jámou byla původně navršena mohyla, která upozorňovala na existenci hrobu a byla pro případné zloděje vodítkem.

Druhým významným obdobím, do kterého spadají nálezy odkryté při tomto výzkumu, je konec druhé světové války. Již po částečném odstranění ornice byl patrný složitý systém zákopů, kterými se opevnily jednotky německé armády nacházející se tehdy v blízkých kasárnách, které se po válce proměnily právě v areál Zbrojovky.

„Zákopy tvořily čtyři řady klikatících se úzkých linií, které byly vzájemně propojeny. Tyto “menší“ zákopy obklopoval další, mohutný klikatící se zákop, který dosahoval hloubky až 140 centimetrů od povrchu ornice. V tomto zákopu byla nalezena německá protitanková mina. Zákopy směřovaly k předpokládanému směru útoku Rudé armády, tedy k obcím Drnovice, Nemojany, Luleč,“ dodala pracovnice ústavu Mikulková.

Na poválečných leteckých fotografiích pořízených Ministerstvem obrany v roce 1947 jsou ještě linie těchto zákopů dobře patrné.