Renée Zellwegerová: Lhala jsem sama sobě, byla jsem zaslepená prací

Fanouškům nejprve splnila přání, když se objevila potřetí ve své možná nejznámější roli ve filmu Dítě Bridget Jonesové. Vymínila si, že už tolik nepřibere, ovšem i bez buclatých tvářiček a v bombarďácích o několik čísel menších než v roce 2001 (to se do britské nešťastnice utápějící žal z nezvedeného partnerského života ve sklenicích vína převtělila poprvé) si zajistila comeback hodný hvězdy svého formátu.

Scarlett Johanssonová: Hollywood není žádný med, bojovat musím o každý dolar

Od poloviny devadesátých let byla de facto neustále ve středu zájmu. Po úspěchu Sestřičky Betty v roce 2001, za niž získala Zlatý glóbus, se rok co rok objevovalo její jméno v nominacích na všechny možné ceny – včetně těch nejprestižnějších. Zlatý glóbus pak získala ještě za Chicago a Návrat do Cold Mountain, kterým si navíc vydláždila cestu i k Oscarovi.

Pokud někteří fanoušci nad jejím výkonem ve třetí Bridget Jonesové přivírali oko a kritika je raději zavřela úplně – byť jí první Deník Bridget Jonesové vynesl nominaci na Zlatý glóbus i Oscara –, dostala všechny na sklonku loňského roku. Plátna kin ve Velké Británii ovládla v titulní roli ve snímku Judy. Za ztvárnění Judy Garland, fenomenální zpěvačky a úspěšné herečky, získala Zlatý glóbus, dalšího Oscara a především se ocitla opět ve středu zájmu všech – těch, kteří ji milují, i těch, kteří jí nemohou přijít na jméno. Paradoxně právě kvůli tomu v roce 2010 zmizela ze scény.

Ve filmu Judy, za který dostala Oscara:

Měla jsem nalajnovanou každou minutu

Padesátiletá Renée dnes otevřeně mluví o tom, že před onou dekádou skončila v péči psychoterapeuta. Potvrdil to, co dávno věděla – devětadevadesát procent jejího života se dělo ve veřejném prostoru a jen mizivé jedno procento si nechávala pro sebe.

„Měla jsem nalajnovanou každou minutu na několik měsíců dopředu. Jakmile jsem měla rozvrženou práci, pokoušela jsem se do časových mezer, kterých bylo v určitou dobu opravdu poskrovnu, vpasovat svůj osobní život,“ vzpomíná herečka, jíž prý otevřela oči také kamarádka Salma Hayek. „Řekla mi, že celý rok kvetou jen umělé růže, že každá živá potřebuje odpočinek na to, aby znovu krásně vykvetla,“ tvrdí Renée Zellwegerová, která s myšlenkou vzít si na čas volno koketovala už řadu let.

Harry není podpantoflák. Odbornice rozebrala složitý život v královské rodině

Vždycky se jí ale postavila do cesty nějaká nabídka. „Určitě ten pocit zná spousta lidí i z jiných oborů, kdy víte, že byste měli zvolnit v pracovním tempu, ale dál jedete na maximum. Říkáte si, když toho teď nechám, přijdu o kšeft, který mě může posunout dál, nedostanu příležitost, na niž jsem tolik let čekal, nebo nedej bože prošvihnu nabídku, která se naskytne jen jednou za život. To všechno je samozřejmě hloupost. Lžete sami sobě a jen si tak prodloužíte volno, které budete potřebovat ke znovunabytí sil, až přijdete na to, že se nedá donekonečna jen pracovat,“ říká více než upřímně hollywoodská hvězda.

Jednoho dne se odhodlala a řekla si, že nechce vědět, co bude dělat za dva roky, a na všechno se vykašlala. A dobře udělala. Excelentní role – minimálně v podobě zmíněného snímku Judy – si na ni skutečně počkala.

Největší oporu mám v bratrovi

Herečka si volno užívala, jak se patří. „Může to znít jako klišé, ale teprve když je člověk jen sám se sebou a nemusí řešit práci, utříbí si priority a možná si i udělá v životě pořádek. Já jsem si uvědomila, co je pro mě důležité,“ říká s tím, že se začala více stýkat s přáteli a také trávit čas s rodinou.

„Když mě někdo dřív pozval na narozeniny, odpověděla jsem, že pevně věřím, že budu moct přijít. V tu chvíli jsem věděla, že lžu jemu i sobě, když jsem si říkala, že to snad na poslední chvíli vyjde a já tam opravdu dorazím. Málokdy to vyšlo. Pak jsem ale najednou mohla odpovídat na pozvání: dorazím a těším se. Někomu to přijde jako drobnost, ale já si zrovna na tomhle uvědomila, o co jsem v životě přicházela zaslepená prací,“ prozradila Renée Zellwegerová v jednom z nedávných rozhovorů, v němž se otevřeně rozpovídala i o tom, že zasloužené volno trávila mimo jiné na psychoterapiích.

„Hodně jsem také cestovala, navštěvovala jsem různé přednášky na Kalifornské univerzitě a zkoušela jsem napsat pilotní díl k seriálu,“ vypočítává spokojeně. K realizaci jejího televizního projektu, seriálu Cinnamon Girl, který měl popisovat život v Hollywoodu v šedesátých a sedmdesátých letech, nakonec nedošlo a společnost Lifetime jeho přípravy zastavila po natočení úvodní epizody. Co na tom, že s rozpočtem šest milionů dolarů se jednalo o dost drahý pilotní díl.

Jizvy hvězd: Sharon Stone má šrám na krku, Kaley Cuoco hrozila amputace nohy

Největší životní oporu má v bratru Drewovi. Ten ji podržel, když mizela z červených koberců, a stál při ní, když ji po návratu začal kvůli vzhledu a údajným plastickým operacím cupovat bulvár. „Koupil tehdy všechny noviny a časopisy, které měli v supermarketu, přijel ke mně, že jede jako náhodou kolem, a hodil mi to v kuchyni na stůl. Mně z toho bylo do breku, ale on se začal smát, což je nakažlivé, takže jsme si oba hodinu dělali legraci z toho, co všechno jsou schopní novináři napsat,“ vzpomíná Renée, která se kdysi chtěla novinařině také věnovat.

V rámci studia angličtiny dokonce docházela na kurzy žurnalistiky. „Propadla jsem ze psaní na stroji. Ano, jsem ještě ze staré generace, kdy se psalo na strojích, byť už na elektrických,“ dodává s úsměvem.

Reneé, Judy a drsná příprava

Renée Zellwegerová má za sebou další velkou hereckou proměnu. Tentokrát neměla ovšem v popisu práce přibírat kilogramy, aby se vměstnala do pověstných bombarďáků Bridget Jonesové, ale musela se změnit v Judy Garlandovou. Přípravy na roli americké herečky, jazzové zpěvačky a matky Lizy Minnelli vzala opravdově, a nazpívala dokonce její hity jako Get Happy, Summer Stock, Come Rain or Come Shine či skladbu k filmu Čaroděj ze země Oz s názvem Over the Rainbow.

„Nehledali jsme imitátorku nenapodobitelného hlasu Judy Garland, chtěli jsme, aby Renée vytvořila vlastní verzi těchto písní, a to se jí podařilo s ohromujícím efektem,“ tvrdí Rupert Goold, režisér biografického snímku o Judy Garland, která zemřela před jedenapadesáti roky v sedmačtyřiceti letech na předávkování barbituráty.

Jude Law: Slavným jsem se stal, až když jsem se svlékl

„Když mi Rupert Goold roli před lety nabídl, moc jsem nechápala, proč si vybral právě mě. Natáčení vyžadovalo spoustu zpěvu a já jsem se za dobrou zpěvačku rozhodně nikdy nepovažovala,“ vzpomíná Zellwegerová, která byla nominovaná na Oscara za muzikál Chicago. Režisér si ji ale zamiloval ve filmech Jerry Maguire a Návrat do Cold Mountain, navíc věděl, že si kvůli spekulacím o plastických operacích užila s novináři peklo, a především se odmítal smířit s tím, že by titulní roli v Judy hrál někdo jiný. A tak začala drsná příprava.

„Režisér mi najal pěveckou koučku, pracovala jsem s choreografy, kostymérkami. Učila jsem se zpívat jako Judy Garland, chodit jako ona, prostě žít jako ona. Četla jsem její biografie, sledovala její klipy, sjížděla fóra jejích fanoušků. Zajímal mě každý sebemenší detail, který by mi pomohl složit střípky jejího života,“ shrnuje herečka přípravy na roli, které zabraly celý rok.

TOM FRANZKI