Vzpomínal jsem, jak jsi chodil na tyhle mé výstavy, díval ses, pozoroval, a moc nemluvil. Potom už jsi na ně přestal chodit, ale v posledních letech jsi zase začal. Víš, že to byl fajn pocit, že jsi tam se mnou? A já vím, že kdybys nebyl v nemocnici, jistě bys zase přišel, abys moje obrazy posoudil, i když jsi nikdy nemaloval. Ale který syn by nechtěl, aby se tátovi líbilo, co dělá?

Napište svým blízkým to, co jste jim vždy chtěli říci, ale nikdy jste to neudělali.
Dopis otci napsala Irena: Milý tatínku,

A když už jsem u toho vzpomínání, tak jsem si vzpomněl, jak jsme jeli 2000 kilometrů na Ukrajinu, odkud pocházíš, protože ses chtěl podívat domů. A zase 2000 kilometrů zpátky do Čech. A to ti bylo v tu chvíli 90 let! Vím, že ta cesta pro Tebe znamenala strašně moc. Ale i pro mne, protože jsem Tě zase viděl jinýma očima.

Bylo mi tak nějak divně smutno, a tak jsem si řekl, že bys měl tohle vědět. Chtěl bych Ti poděkovat. Výčet důvodů by byl dlouhý. A tak jen děkuju!

Tvůj Valentin

Zdroj: DeníkVzpomínáte na své prarodiče? Co by asi řekl děda na vaše podnikání, na to, že jste postavili dům nebo že máte spokojenou rodinu? Zapomněli jste si říct babičce o recept na ty nejlepší koláče? Možná je ještě čas. Napište otci, matce, prarodičům.

Dopisy posílejte, prosím, na e-mail: dopisyrodina@denik.cz nebo na adresu: VLTAVA LABE MEDIA a.s., Deník – dopisy, U Trezorky 921/2, 158 00 Praha 5.