VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příběhy vody aneb povodně 2002

STŘÍBRNÁ SKALICE - Když se v republice začne mluvit o povodních, Stříbrná Skalice patří v regionu k těm místům, kudy se velká voda valí jako první.Nejinak tomu bylo i v srpnu 2002. Místní obyvatele a chalupáře však při vzpomínkách mnohem více zamrazí po těle při vyslovení jiných dat – třeba červenec 2002, který byl jakousi předzvěstí srpnových událostí, anebo březen 2006. Tehdejší povodeň vnímají Skaličtí jako mnohem intenzivnější než tu před pěti lety. Ale pojďme v příbězích pěkně popořádku.

14.8.2007
SDÍLEJ:

Povodně v roce 2002.Foto: DENÍK/Archiv

Po bahnu zbyla spoušť

„Bydlím tu od roku 1929, ale co je to povodeň, jsem nikdy před tím nepoznal,“ začíná vzpomínat na krušné okamžiky důchodce Václav Zíd ze Stříbrné Skalice.

Domek má postavený v údolí u Jevanského potoka v oblasti Na Marjánce. Idylické místo, potok s hlubokým řečištěm vzdálený několik desítek metrů, se vlévá o dobrých sto, dvě stě metrů dál do Sázavy.

„Tady celé to údolí bylo v roce 2002 pod vodou. Šlo to strašně rychle, člověk nemohl vůbec nic dělat,“ vypráví. Voda stoupala přes zahradu až k domu. Tři schody, které musela u verandy překonat, pro ni byla hračka. Zastavila se až v místnostech, zhruba v metru dvaceti,“ říká Václav Zíd. „Víte, co bylo nejhorší?“ „To množství bahna, když voda opadla, to byla spoušť!“ hned si odpovídá. „Teď s odstupem času jako největší problém vidím čas. Vodu jsem měl doma skoro týden, stěny se strašně podmáčely, a přestože jsem všechno otloukl, znovu nahodil a vymaloval, do dneška se mi odfukuje omítka,“ ukazuje na některá místa. „Fasádu v průčelí domu jsem ještě opravit nestihl. To víte, barák jsem pojištěný neměl, všechny opravy jsem si dělal sám postupně,“ končí vzpomínky Václav Zíd.

Jenom jsem pomáhal…

Jedním z těch, koho se voda nedotkla osobně, a přesto ho vyprovokovala k činnosti, byl Josef Havlík ze Stříbrné Skalice. Mává rukou a brání se: „Co já! Jenom jsem pomáhal.“

„Některé baráky to vytopilo dvakrát, nejdříve přišel v červenci přívalový déšť a potom znovu povodeň v srpnu. Lidi měli vodu ve sklepích, na zahradách, v oblasti Marjánky i v domech. Tam to bylo nejhorší. Tam byl i měřicí bod,“ vypráví Josef Havlík.

„Nejdůležitější bylo co nejrychleji odčerpat vodu z domů a zajistit pitnou vodu. Pomáhali jsme čistit studně. To znamenalo vytáhnout dvakrát až třikrát studnu až na dno, použít do toho nějakou tu chemii,“ líčí. „Práce končily až po několika dnech, když voda zmizela, úklidem silnic a cest. Těžkou technikou se muselo odklidit bahno a hasičskými vozy ostříkat dočista,“ dodává.

Byly to dny plné strachu, pocitu bezmoci a nejistoty. Dnes už naštěstí nepoznáte, kudy se voda valila a jak vysoko se až dostala. Výmluvné zůstaly vzpomínky lidí a linie na domech, které si hladina sama vytvořila.

Hladina rychle stoupala

Spoušť, která všude byla, potvrzuje i majitel prodejny potravin Na Marjánce Přemysl Hněvkovský. Toho voda vyplavila především vloni na jaře. „V prodejně jsem měl metr vody. Do té doby nikdo nevěděl, co je povodeň,“ říká. „Stalo se to v noci, byla to hrozná rychlost, po půlnoci začala voda rychle stoupat a ve tři ráno byla v obchodě. Týden tu stála, nedalo se vůbec nic dělat. Jakmile opadla, začalo se uklízet. Po měsíci jsme znovu otvírali,“ vzpomíná majitel prodejny. „Znát je to do dneška. Problémy s vlhkostí stěn a plísněmi se řeší pořád, čeká mě znovu malování, už po několikáté,“ dodává Přemysl Hněvkovský.

Těžko si při pohledu na udržovaný trávník se skalkou a příjemným posezením před prodejnou představit zoufalství lidí v sousedství, kteří se snažili všemi možnými i nemožnými prostředky chránit svůj těžko nabývaný majetek. „Soused se snažil utěsnit svoji autodílnu i pytlíky s mlíkem,“ usmívá se jiný Skaličák Václav Zíd.

Jaká se ve Stříbrné Skalici učinila protipovodňová opatření

Když opadla voda, okamžitě jsme začali bagrovat na náklady obce koryto Jevanského potoka. Snažili jsme se v obytné části zvětšit průchodnost potoka. Po nás na potoce pracovalo i Povodí Vltavy a čistilo břehy, místy i redukovalo tůně. Snažili jsme se s povodím domluvit i na zásazích na řece Sázavě. To se nám nepodařilo. Mám pocit, že v tomto směru je protěžované město Sázava. Při povodních nás podržel Hrušovský rybník, tak jsme hned poté zpevnili přelivovou stranu rybníka. Významná z mého pohledu byla protierozní opatření. Z milionové dotace státu a našich dvou set tisíc se podařilo v lokalitě Na Plachtě vysázet remízky, které přívalovou vodu zachytí. Jejich význam se bude ještě zvyšovat s růstem stromů.“

Jiří Procházka, starosta

Znebe přišla apokalypsa, koncert museli zrušit

Sobotní večer 13. července 2002 měl být pro obyvatele Stříbrné Skalice, tamní chataře i přespolní návštěvníky velkým dnem. V letním kině měla vystoupit populární skupina Olympic, na jejíž koncert bylo prodáno takřka dva tisíce vstupenek. Návštěvníkům přijíždějícím do městečka se však naskytl pohled takřka apokalyptický několik domů bylo zatopeno až pod okna, jinými protékala voda, v jeden velký rybník se proměnilo hokejové hřiště, koupaliště i pracoviště středočeských vodovodů a kanalizací. Koncert byl pochopitelně zrušen. "Nejdříve se přihnala bouřka, která trvala asi hodinu a půl, s ní šla velká voda, na kterou jsme tady ale zvyklí. Najednou jsme ji však měli až u dveří, ucpali jsme je pytli, ale nepomohlo to. Voda postupovala tak rychle, že se nepodařilo nic uklidit. Zůstalo pod ní všechno, nábytek, koberce, akumulační kamna stojí ve vodě, prádlo v prádelnících je také zatopené," vyprávěla se slzami v očích obyvatelka nejvíce postiženého domu třiasedmdesátiletá Vlasta Gelnerová. "Naposledy něco podobného pamatuji před sedmadvaceti lety a to voda dosahovala k vrchnímu schodu. Tak to bylo i tentokrát, jenže najednou vylétla sklepem a už to bylo," doplnil ji její druh Jiří Čermák. Více štěstí měl Jan Havlíček, který přestěhoval veškeré domácí zvířectvo i s čuníkem. "Nést jsem musel i psa, který se bál," trpce se usmíval v sobotu večer. "Bylo to velice rychlé. Nikdy jsem nebyl vytopený, teď mám v domě dvacet čísel vody. Stačil jsem odjet s autem na kopec, ale vycouvával jsem s ním už ve vodě," přidal něco ze svých zážitků Jaroslav Janovský. "Hlavně že se nikomu nic nestalo, jsou horší věci než vytopený barák. Pokud nebude pršet, tak to dáme záhy do pořádku," pohlížela včera na katastrofu optimisticky jeho dcera Alena Pačesová. "Nechcete jít na kafe, lednička tam zůstala," neztratil smysl pro humor před zcela zatopenou malou rekreační chatkou Ladislav Nágl z Prahy. Ještě včera nedokázal nikdo odhadnout škody. "Pracujeme tam již od soboty. Nejsem na místě a proto nevím, kolik toho ještě zbývá," uvedl včera opreační důstojník kolínských hasičů Martin Richtár. Voda se na Stříbrnou Skalici, která patří k jedněm z nejníže položených obcí v okolí, valila ze všech kopců. "Zatopené domy jsou také v Hruškově, Hradci a Kostelních Střimelicích. Škodu si netroufnu odhadnout. Hasiči přivezli do obce jedenáct vysoušečů, takže se dá říct, že nejméně jedenáct domů voda vážně poškodila," zkusil den po přívalovém dešti nastínit rozsah katastrofy starosta Stříbrné Skalice Jiří Procházka.

Pokud i vy ve svých archivech najdete snímky, které povodňové události připomenou, přineste nám je, prosím, do redakce na Karlově náměstí v Kolíně, doručte poštou nebo pošlete e–mailem na adresu redakce.kolinsky@denik.cz, abychom je mohli zveřejnit v novinách a na našich internetových stránkách kolinsky.denik.cz/. Rádi otiskneme i vámi napsané zážitky.

14.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bojovník ju-jutsu Martin Heller.

Ptejte se on-lina bojovníka ju-jutsu Martina Hellera

Křest kalendáře fotbalistek Jestřabí Lhoty proběhl v kolínském klubu Alcatraz.
12

Fotbalistky se proměnily v modelky

Kam za zábavou i poučením?

Kolínsko - Co se děje v regionu?

KRÁTCE: David Koller zahraje v rámci Acoustic Tour v Kolíně

Kolínsko - Přečtěte si krátké zprávy z Kolínska.

Jak vybavit malý dětský pokoj?

Bydlíte v malém panelákovém 3+1, máte dvě děti a nevíte, jak je obě vměstnat do malého dětského pokoje? I na malém prostoru se dají dělat zázraky, jen je potřeba při zařizování dětského pokoje trochu přemýšlet!

Projekt společnosti Post Bellum spojuje mladou generaci s pamětníky totality

Kolínsko – Zajímavý projekt uskutečňuje v současné době na Kolínsku obecně prospěšná společnost Post Bellum. Základní myšlenkou projektu, který získal podporu z grantového programu TPCA pro Kolínsko, je fakt, že současná mladá generace už nemá žádnou osobní zkušenost s nedemokratickými režimy, které v naší zemi panovaly téměř půl století. Neví, jaké svobody a práva byly jejím dědečkům a pradědečkům brány, jak za ně bojovali, jakých nespravedlností se stali svědky i oběťmi. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT