Gatím dal sbohem, nosí jen sukně. Je to svoboda, říká tvůrce moderního kiltu

Nemíří tím na aktuální trend mazání rozdílů mezi pohlavími ani nechce provokovat. Stojí si za tím, že pro muže jsou sukně svoboda a zdravotní benefit. „Nošením těsného oblečení se totiž muži dobrovolně mrzačí,“ myslí si. „Během posledního desetiletí vzniklo několik vědeckých studií, které zkoumají vliv oblékání na plodnost mužů. Ze závěrů vyplývá, že stačí, aby muž nosil upnuté rifle, k tomu často pracoval s notebookem na klíně a používal vyhřívanou sedačku v autě a za několik měsíců se může stát úplně neplodným,“ popisuje Jan Pávek.

Chtěli dělat nejlepší zmrzlinu, učili se v Itálii. Teď prozradili recept

Zachránit se to dá volným oděvem. Třeba takovým, jako je Kiltorys, jak svou sukni nazývá. „Mužské nádobíčko neutiskuje a zároveň zajišťuje dostatečné chlazení. Po několika málo týdnech nošení dokáže podpořit spermiogenezi a dostat nositele zpět na úroveň plemenného býka,“ věří. Ať už jste název oděvu přečetli jakkoli, slovo vychází ze spojení slova rys, který v Orlických horách, odkud Pávek pochází. A ze slova kilt. Právě inspiraci skotskou sukní autor nepopírá.

Negativní ohlasy nezaznamenal 

Pánské sukně ve svém podání ale vylepšil. „Proti svému skotskému příbuznému je Kiltorys vyrobený z moderních materiálů, které více odpovídají našemu českému podnebí a místo urputného trvání na tradičních kostkovaných vzorech jsem se přiklonil k vojenským maskáčovým a posléze jednobarevným látkám, které jsou více vhodné pro běžné denní nošení v městské džungli i v přírodě,“ popisuje krejčí.

Jan Pávek jak už bylo řečeno na začátku, nic než sukně nenosí. „Mám jeden pro formálnější příležitosti, zimní variantu podšitou merino vlnou, ale i domácí verze, kterým říkám Teplákilt,“ vypráví. Ačkoli v našich podmínkách si sukni dokážeme představit možná jenom na Jiřím Kornovi, princi Charlesovi, Melu Gibsonovi a Seanu Connerym, propagátor sukně pro muže si na nechápavé pohledy okolí stěžovat nemůže. „Musím říci, že negativní ohlas jsem za celá ta léta nezaznamenal ani jednou. Právě naopak, lidé mě zastavují, ptají se, diskutují se mnou, a usmívají se,“ pochvaluje si.

OBRAZEM: Šperky ženy ze Žamberka nosí i slavní. Včetně první dámy Ivany

Sám zastává názor, že sukně do mužských šatníků patří a o žádný výstřelek moderní doby se nejedná. „Po celé Asii, Indii a orientu muži sukně a volné oděvy jako sarong, pareo nebo longyi nosí. Je to nesmírně praktické a navíc jednoduší na konstrukci střihu i vlastní výrobu než kalhoty s nohavicemi,“ líčí.

Právě praktičnost hledají zákazníci i u výrobců kiltů podle tradičních skotských střihů, které v Česku vyrábí třeba rodina Zahálkova. „To pohodlí oceňují především starší zákazníci. Zrovna nedávno si tři kily objednal sedmdesátník. Dokonce v nich lidé i běhají,“ popisuje Marta Zahálková. O žádnou recesi se nejedná. „Zájem projevují lidé nad třicet let, čtyřicátníci. O recesisty se nejedná. Kilty objednávají třeba na svatby, na společenské události,“ připomíná.

Pánskou sukni smetla cenzura

Jan Pávek během svého bádání o roli sukně v mužském šatníku dokonce narazil na informaci, že v 60. letech byla v přípravě kolekce letní módy, která se sukní pro pány počítala. „Viděl jsem dobové fotografie z přehlídky, sukně byly užší, nebyly výrazně skládané, více se podobaly sukním u dámských kostýmků. Na přehlídce byly kombinovány s jednořadým sakem, materiál byla vlněná oblekovka v okrové barvě s decentním kostkovaným vzorem, takzvané káro,“ vzpomíná. Pokud ale nakonec smetla ze stolu cenzura, která nápad označila za příliš volnomyšlenkářský a prozápadní.

Otoč Rifle. Nesouhlasíme s konzumním způsobem života a zbožím na jedno použití

Represe za nošení nevhodného oděvu se dnešní muži už bát nemusí. A pokud budou ochotní od nohavic ustoupit, půjde podle Pávka naproti trendům nejen těch oděvních. Třeba těch ekologických. Pokud se sukně vyrobí z odolného materiálu, může se nosit roky, aniž by ztratila na funkčnosti či podlehla novým módním trendům. Ekologickou výhodnost uvádí Pávek na rovnici, kterou za dva

roky nošení jednoho stejného kusu oděvu propočítal. „Za stejný časový úsek jsem dříve běžně koupil, zničil a následně vyhodil průměrně čtvery kalhoty, dvoje kraťasy a minimálně dvacet kusů spodního prádla,“ vypočítává.