Vyplynulo to z vyjádření náměstka hejtmanky Věslava Michalika (STAN). Problém se podle něj týká asi deseti procent živnostníků. „Jsou to občané Vietnamu, Tádžikistánu, Peru, Mexika a dalších destinací,“ naznačil Michalik, že vystopovat tyto dlužníky je a asi i bude nemožné.

Jednou z podmínek půjčky bylo i provedení takzvané identifikační platby. Žadatelé museli na konto kraje poslat jednu korunu z účtu vedeného na své jméno. Ani to ale nestačilo.

Bezúročné půjčky ve výši od 10 do 50 tisíc korun, určené na překonání nejtíživějších následků výpadku příjmů v době prvních vládních omezení nabízel kraj živnostníkům loni od května do října za minulého vedení hejtmanství.

Původně tehdejší vedení kraje očekávalo značný zájem – v řadu desetitisíců ze 140 tisíc živnostníků evidovaných v kraji. Půjčku kraje tehdejší náměstek hejtmanky Gabriel Kovács (ANO) označil za lepší cestu, než kdyby byli živnostníci nuceni sáhnout k nebankovním úvěrům, jež nezřídka končí exekucí. I proto si kraj sjednal úvěr, aby měl případné půjčky z čeho vyplácet.

Nakonec bylo žadatelů necelých pět tisíc. Kraj schválil 4831 půjček a vyplatil necelých 235 milionů korun. Tehdejší opozice se netajila míněním, že půjčky pro živnostníky považuje za snahu tehdy vládnoucího ANO uplácet středočeské voliče před krajskými volbami. V té souvislosti se objevily i vášně kolem propagace těchto půjček.

Podmínky pro poskytnutí návratné finanční výpomoci hovořily o zahájení splácení od června letošního roku a v rámci 11 dalších čtvrtletních splátek, z nichž poslední musí být uhrazena k 15. březnu 2024. Inventura po letošním 15. červnu ukázala, že se splácením nezačala čtvrtina příjemců půjček: bylo jich 1201.

Většina z nich se ani neozvala, jen část podle zářijového sdělení hejtmanky Petry Peckové (STAN) kontaktovala kraj s tím, že zkrachovali a žádají o odpuštění dluhu. Naopak Jakub Rejzek (ODS) tehdy připomněl, že někteří příjemci výpomoci jsou na tom finančně tak, že už zvládli vrátit půjčku v plné výši.

Jak to s pohledávkami, které se nyní jeví jako nedobytné, nakonec dopadne, ukáže teprve další vývoj, zřejmě závisející i na poradě s právníky. Michalik nevyloučil možnost, že kvůli nesplaceným půjčkám si nakonec bude muset kraj vytvořit v rozpočtu rezervu v řádu desítek milionů korun. Už v září jeho předchůdce Kovács uvedl, že při schvalování půjček na sklonku minulého volebního období počítali s tím, že asi ne všechny budou vráceny.

Nebyl by to spíš případ pro policii? Mluvčí kraje David Šíma v úterý Deníku sdělil, že krajský úřad zatím policisty nekontaktoval – a aktuálně se k tomu ani nechystá. „Není důvod; zatím jsme nevyčerpali všechny možnosti,“ vysvětlil. S tím, že pokud partneři nekomunikují, bude kraj vypovídat uzavřené smlouvy. „Následně se může rozjet proces, který může vést až k exekuci,“ konstatoval Šíma.