Je přesvědčen o tom, že je třeba změnit způsob přípravy studentů do praktického života. „Firmy by nám měly dát zpětnou vazbu, koho potřebují, abychom potřebným směrem orientovali i naše studenty a nebylo nutné je draze doškolovat,“ dodal rektor.

Právě pražská VŠE ve spolupráci se společnostmi ČSSI (Česká společnost pro systémovou integraci), SPIS (Sdružení pro informační společnost) a CACIO (Česká asociace manažerů úseků informačních technologií) zkoumala konkurenceschopnost absolventů vysokých škol a vyšších odborných škol v uplatnění na trhu. Výsledek byl poměrně tristní: požadavkům firem nevyhovují téměř žádní absolventi bakalářských oborů informatiky – až 84 procenta z nich absolvuje po nástupu do zaměstnání sto a více dní školení, aby dosáhli požadovaných znalostí. Výrazně lepší je stav u absolventů magisterských studií, kde je nezbytné dále proškolit asi polovinu z nich, přičemž stačí méně než 60 dnů školení.

Vedoucí katedry IT na VŠE Jiří Voříšek je přesvědčen, že budoucnost v tomto oboru je – alespoň krátkodobě – perspektivní: „Můžeme se stát zemí, kde budou ve velkém rozsahu produkovány IT služby s vysokou přidanou hodnotou. Abychom tuto příležitost nepromarnili, musí vysoké školy vzdělávat dostatečný počet IT odborníků, jejichž znalosti budou odpovídat požadavkům trhu. To vyžaduje změnu přístupu vysokých škol k výuce.“

Podobný názor má i představitel SPISu Jiří Polák. „Vysoké školy zaostávají v přípravě nových generací IT odborníků a bude tomu tak zřejmě i nadále. Není to ani tak chyba škol nebo systému vzdělávání, problém je spíše v neustále rostoucím tempu rozvoje informačních technologií,“ vysvětluje.

V republice pracuje v současnosti kolem 230 tisíc IT odborníků. Loni firmy poptávaly další 4000 lidí s touto kvalifikací. V polovině případů zaměstnaly studenty vzdělané v jiných oborech a draze je vyškolily.