Nejenže lidé nad 50 let mají ve srovnání s mladšími kolegy v průměru nižší mzdy, ale navíc s přibývajícím věkem zaměstnanost starších osob výrazně klesá. Vyplývá to z analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Analýza zahrnula 433 tisíc zaměstnanců nad 50 let, kteří pracovali v 16 tisících institucí a firem. Porovnávala jejich příjmy do roku 2004, odkdy se podle autorů situace příliš nezměnila. Pomyslné nůžky mezi příjmy starších a mladších se spíše mohly ještě rozevřít.

Podle analýzy je trh práce v Česku oproti vyspělým zemím deformovaný. Výdělky jsou nízké a mzda se chápe jen jako odměna za práci a výkon.

Lidé nad 50 let představují 30 procent zaměstnanců v podnikatelské a 32 procent v nepodnikatelské sféře. V privátním sektoru pracují čtyři pětiny padesátiletých a starších pracovníků.

„Klesající úroveň mzdového ohodnocení v podnikatelské sféře vyjadřuje zájem zaměstnavatelů o mladší a výkonnější pracovní síly a postupné vytlačování starších z pracovní aktivity,“ uvádějí autoři.

Zatímco mezi 50 a 54 roky je zaměstnáno 91 procent mužů a 86 procent žen, od 55 do 59 let je to 81 procent mužů a 46 procent žen. Ve věku 60 až 64 let je to pak 31 procent mužů a 13 procent žen. Pracující pětašedesátníci jsou pak spíše rarita. Nižší výdělky totiž lidi nemotivují, aby zůstali v práci i po dosažení důchodového věku.

Podle expertů je ale kvůli udržitelnosti důchodového systému nutné, aby lidé pracovali déle a do penze odcházeli později. S postupným posunutím důchodového věku na 65 let počítala i dohoda stran, kterou politici nakonec nepodepsali.

Trh práce přitom nejrychleji opouštějí lidé s nižší kvalifikací. Ve vyšším věku naopak roste podíl zaměstnaných vysokoškoláků a vysokoškolaček. Starší zaměstnanci působí častěji ve středních a větších organizacích a firmách.

V průmyslu vydělávají asi 94 procent průměrné mzdy, v dopravě a spojích 95 a ve školství 84 procent. Ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení mají naopak 112 procent. Příjmy v nepodnikatelské sféře se přitom ale řídí tabulkami, které délku praxe důsledně zohledňují.

Nižší mzdové ohodnocení zaměstnanců nad 50 let vycházelo ve výrobě a v komerčních službách, tedy asi u 70 procent starších pracovníků. Ve zdravotnictví a sociálních službách naopak výdělky rostou, zaměstnanost s věkem ale klesá. Jen učitelé jsou na tom poměrně dobře: ve vzdělávání je vysoký podíl zaměstnanců nad 60 let s nadprůměrným výdělkem.

Podle autorů budou muset zaměstnavatelé v příštích letech přístup ke starším přehodnotit. Společnost stárne a podíl mladých pracovních sil klesá. Odborníci uvádějí, že stárnutí s sebou přinese nejspíš také všeobecné zpomalení růstu produktivity práce a mezd.