„Pro nás je důležitá blízkost dálnice, přístup k vodě, elektřině a dostatečná kapacita čistírny odpadních vod,“ vysvětlil Dariusz Szymański, ředitel budované továrny společnosti Cadbury. V závodě, který roste na ploše bývalého letiště po sovětské armádě v obci Skarbimierz, zaměstná při výrobě žvýkaček pět stovek lidí.

Přesně tohle jsou požadavky, jimž je třeba vyhovět, shodují se starostové jihopolských obcí a měst, jimž se daří rozvojové plány naplňovat. „Když se rozhodnou stavět, chtějí mít vše k dispozici,“ vysvětlil při představení průmyslové zóny v Namysłově místostarosta Grzegorz Kubat, proč radnice vykoupila pozemky a nechala zavést sítě s dostatečnou kapacitou připojení. „O tohle všechno se stará obec,“ připomněl Kubat. A co z toho místní samospráva má kromě získání pracovních příležitostí? „Jsou to daně, finanční podpory – a také se investice vrací díky tomu, že je obec spolumajitelem společnosti, jež dodává vodu a odebírá splašky, odpověděl místostarosta.

Kolega z Gogolina Krzystof Długosz je s ním zajedno. „Noví investoři nechtějí slyšet, že kanalizaci budeme budovat za půl roku či že problém s kapacitou elektrické přípojky se už řeší. Když se rozhodnou investovat, chtějí mít vše hotové. A bez připravených pozemků nemůžeme uspět,“ konstatoval místostarosta Gogolina. A je prý na představitelích radnice, aby občanům vysvětlili, že v dané chvíli je peníze rozumnější vložit do stavby kanalizace pro firmu, i když by byly potřeba také třeba na opravu školy. „Kdo jiný to vybuduje?“ položil Długosz řečnickou otázku.

Mnoho času už nezbývá

Že se investorům nechce čekat potvrdil i starosta Ujazdu Tadeusz Kauch, jehož obec díky blízkosti dálnice nemá o zájemce nouzi. „Ozval se irský investor, ale svůj záměr zrušil, když zjistil, že pozemek by mohl získat za osm měsíců až za rok. Tak odešel na sever k moři,“ připomněl s tím, že složitá procedura nákupu odrazuje. Investoři jsou zvyklí, že pozemky, o něž projeví zájem, jim budou nabídnuty jak na stříbrném podnose. A když se tak nestane, zaklapnou kufr – a s nabídkou na zřízení stovek či tisíců pracovních míst jedou dál. „Problém byl v tom, že si tenhle investor vyhlédl pozemky ve vlastnictví státu. Kdyby se mu zalíbily ty, které vlastní zemědělci, mohl začít stavět hned,“ pokrčil Kauch rameny a dodal, že radnici se už podařilo změnit myšlení tradičně zemědělské obce, jejíž obyvatelé pochopili, že nová doba nabízí nové možnosti, jak půdu zhodnotit.

O pozemky poblíž dálnice se zavedenými sítěmi je zde velký zájem. Prodáno je už 325 hektarů, o využití dalších 120 pro skladová centra, služby motoristům a gastroprovozy se bude hlasovat. „Támhle sídlí betonářská firma, jejíž zástupci vykoupili pozemky přímo od rolníků,“ ukázal starosta Kauch na obzor, kde se proti nebi rýsují hromady skruží a rour. Jinak je kolem holá pláň. Prý to tak ale dlouho nevydrží. Za pár měsíců to zde má vypadat třeba jako na výjezdu z Prahy po brněnské dálnici. Koncem příštího roku už zde mají být tři tisíce pracovních míst. „Je tu velká rezerva lidí, kteří jsou naučeni pracovat v kapitalismu. Ovšem – chtějí zaplatit. Pak budou i dojíždět a také se vrátí ti, kteří dnes dělají v Německu,“ míní starosta.

Už svými gesty se Kauch prezentuje jako muž s vizí do budoucna. A jeho slova to potvrzují. Tvrdí, že není čas vyčkávat a je třeba jednat. „Máme tak pět let a těch je třeba využít. Když zaspíme, o možnost stáhnout západní kapitál přijdeme. Tamější investoři totiž z Ukrajinců a Litevců mají zatím obavy. Navěky to tak ale nezůstane,“ naznačil starosta Ujazdu evropské souvislosti.