„Zůstává velmi jednoduchý on-line formulář, na který jsou žadatelé zvyklí a jehož vyplnění zabere pouze pár minut. V žádosti se uvedou základní údaje o podnikání, dítěti či handicapované osobě, o kterou se OSVČ stará, název, adresa a webové stránky zařízení, kam člověk, kvůli kterému se o ošetřovné žádá, pokud není koronavirus, běžně chodí,“ vysvětluje Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu.

Zároveň upozorňuje, že dochází ke změně v tom, že ošetřovné pro OSVČ už nelze kombinovat s kompenzačním bonusem. Ten se totiž zdvojnásobil a nyní je tisíc korun denně. Cílem ministerstva totiž podle Havlíčka bylo zjednodušit systém podpůrných programů pro podnikatele. To ale čelí ostré kritice, protože nové podmínky pomocných opatření jsou náročnější a mnozí živnostníci tak na ně nemají šanci dosáhnout.

„Za každý kalendářní den v únoru včetně víkendů a svátků s výjimkou jarních prázdnin je dotace 400 korun. Jako u předchozí výzvy doporučujeme žádosti podávat datovou schránkou, tak se vyřizují nejrychleji,“ doplňuje k ošetřovnému pro OSVČ Pavel Vinkler, ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání MPO s tím, že ministerstvo žádosti přijímá také e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem či poštou, nejlépe doporučeně.

Za leden MPO přijalo 14 926 žádostí o ošetřovné pro OSVČ v celkové výši přes 130 milionů korun. Od loňského října, tedy za celou 2. vlnu koronaviru, ministerstvo zadalo

výplatu 61 844 žádostí v celkové částce bezmála 450 milionů korun. Při podávání žádostí živnostníci nejčastěji chybovali v tom, že nedoložili výkon samostatné výdělečné činnosti hlavní či neposlali doklad o karanténě ve škole nebo v zařízení sociálních služeb.